Využití nakladatelských zdrojů v síti Internet v akviziční činnosti knihoven a v oblasti služeb uživatelům

Mgr. Daniela Tkačíková

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

e-mail: Daniela.Tkacikova@vsb.cz

Nicholas Negroponte, Being Digital

Obrovské možnosti, které poskytuje síť Internet - a zvlášť prostředí služby World Wide Web, se již dnes dotýkají takřka každé oblasti lidské činnosti. Není jistě nutné zdůrazňovat, jak významně zasáhla tato síť oblast šíření informací, protože Internet, to jsou především informace. A bylo by podivné, kdyby se v této síti nesetkávali a navzájem neovlivňovali právě knihovníci a nakladatelé. Pro obě tyto tradiční součásti informačního řetězce se síť Internet stává prostředím, v němž dochází k realizaci dosavadních forem spolupráce - především v oblasti nabídky a prodeje, samozřejmě také za účasti distributorů a knihkupců. Internet však není pouze místem pro nové formy prezentace vydávaných publikací, hledání nových zákazníků či místem, v němž se realizují známé i zcela nové techniky prodeje. Jednou z nejvýznamnějších změn, které síť Internet přinesla, jsou nové možnosti elektronického publikování v síti - nejen jako alternativa či doplněk k tradičním tištěným formám dokumentů nebo jiným formám elektronického publikování (např. na CD-ROM), ale do budoucna jako jediná forma publikace u určitých typů dokumentů, zatím především v oblasti komunikace odborných informací, výukových materiálů nebo některých typů referenčních zdrojů.

Prostřednictvím Internetu je sice možné nabízet a prodávat džínsy nebo auta, ale výrobek, který je nabízen a koupen, nelze rozložit na bity a poslat zákazníkovi v elektronické podobě. To ovšem neplatí pro "výrobky" nabízené nakladateli či producenty informací, jako je film, video, hudba apod. Internet je místem, v němž je možné knihy, noviny, časopisy, programové vybavení, fotografie, filmy nebo písničky nejen nabízet, "půjčit" nebo prodat, ale také doručit až k zákazníkovi - takřka okamžitě, kvalitně, v potřebné aktuálnosti a šíři tématu - a navíc bez ohledu na vzdálenosti a hranice států.

Od online služeb databázových center přes knihovní katalogy dostupné protokolem telnet či nabídky novinkových nakladatelských informací elektronickou poštou, se tak dnes dostáváme, především v oblasti šíření odborných informací, denního zpravodajství a některých dalších oblastí zpřístupňování informací (jako je hudba, video, mluvené slovo), až k elektronickému publikování v síti jako jediné formě zveřejnění dokumentu. Dokonce i u těch publikací vydávaných renomovanými nakladatelstvími, u nichž jsme byli dosud zvyklí pouze na jejich tištěnou podobu.

V době (na počátku 90. let), kdy ještě neexistoval Web a elektronická pošta nebyla zdaleka tak běžnou a jednoduchou záležitostí jako dnes, mohl těžko někdo předvídat, jak rychle, během několika málo let, technologický pokrok změní oblast publikování a usnadní přístup k informacím v celosvětovém měřítku. Využití služby World Wide Web má pro nakladatele velký význam, protože Web poskytuje obrovské možnosti nejen jako uživatelsky přitažlivé (a přívětivé) publikační médium pro šíření elektronických publikací, ale i jako prostředí pro poskytování informací o dokumentech dostupných v tištěné podobě (reklama, prodej) nebo jako prostředí představující určitou alternativu či doplněk k publikacím šířeným v klasické tištěné podobě. Internet je navíc prostředím, které poskytuje nakladatelům řadu ekonomických výhod, především pokud jde o úsporu finančních prostředků na tisk, reklamu, skladování a distribuci publikací.

Pro nakladatele pochopitelně nepředstavuje síť Internet jejich první setkání s možnostmi publikování v elektronické podobě. Přinesla však nové podněty a nové technologie, které jsou účinným nástrojem ovlivňujícím výrazně nejen nakladatelskou oblast, ale pochopitelně i ty, kteří jsou jejími zákazníky. Mezi ně patří samozřejmě i knihovny a knihovníci, kteří jsou tradičními zprostředkovateli informací na jejich cestě od autorů ke čtenářům, nejen v prostoru, ale i v čase. Proto se jejich činnosti tyto změny dotýkají rovněž, a dokonce velmi výrazně.

Celý Internet je jedním velkým zdrojem informací - informací nejrůznějšího druhu a kvality, zpřístupňovaných, pokud jde o nové zdroje zřejmě především, v prostředí služby World Wide Web. Tvůrci a poskytovateli těchto informací nejsou samozřejmě jen tradiční producenti, a proto je nejen kvalita, ale i důvod vzniku a šíření těchto elektronických informací, velmi rozmanitý. Informace nakladatelské, ale také služby distributorů či knihkupců, kteří na jejich činnost navazují, patří však zpravidla mezi ty informační zdroje, které představují určitou kvalitu a standard. Jak z hlediska obsahu, tak způsobu prezentace, ale také rozsahu, aktuálnosti a pravidelné údržby poskytovaných informací. Je to pochopitelné, protože nakladatelé hrají po staletí hlavní roli v šíření informací od jejich autorů k těm, kteří jsou ochotni tyto informace přijímat. Využít a transformovat zkušenosti a znalosti dřívější, nechat se inspirovat možnostmi, jež přinášejí nové informační technologie, a zachovat přitom standard a kvalitu tištěných dokumentů, není proto (nebo by nemělo být) pro nakladatele obtížné.

Pro knihovny a jejich uživatele se podle jejich zaměření, potřeb a zájmů může stát užitečnou informací za určitých okolností cokoliv z toho, co je dnes v síti Internet dostupné, pochopitelně nejen v prostředí služby World Wide Web. Cílem příspěvku je však (vzhledem k šíři problematiky i rozsahu dostupných zdrojů pouze stručné) seznámení s tím, jaké možnosti nabízí knihovnám a jejich uživatelům v prostředí sítě Internet tradiční producenti a zprostředkovatelé informací - nakladatelé, distributoři a knihkupci. Jde o velmi široké téma, a stejně tak je široké zaměření knihoven - jak pokud jde o doplňování knihovního fondu, tak pokud jde o služby uživatelům. Omezím se proto jen na možnosti získávání a zpřístupňování informací o tradičních typech dokumentů, jimiž jsou knihy a periodika. Především tyto typy dokumentů (doplněné dalšími informačními prameny v závislosti na typu knihovny) tvoří základ většiny knihovních fondů. Představují proto nejčastější předmět zájmu pro akvizitéry, ale hlavně jsou stále tím hlavním, kvůli čemu navštěvují knihovny uživatelé jejich služeb.

Není jistě nutné zvlášť vysvětlovat, že Internet jako prostředí pro šíření informací, je jak pro knihovníky, tak uživatele knihoven užitečným a bohatým zdrojem. Už proto, že prostřednictvím služby World Wide Web nezměnil jen obchod, podnikání, vědecký výzkum, výchovu, vzdělávání, zábavu, ale především oblast šíření informací a vydavatelskou činnost. Práce se zdroji dostupnými v Internetu proto neznamená jen rozšíření přístupu k informacím o publikovaných informacích či možnost rychlejší realizace nákupu tradičních tištěných zdrojů v rámci doplňování knihovního fondu, ale z hlediska budoucnosti i náhradu dosavadního způsobu práce knihoven s dokumenty.

Stále častěji se zřejmě bude stávat, především v oblasti práce s odbornými informacemi, že knihovna nebude budovat jenom klasické knihovní sbírky, ale velkou část její činnosti bude představovat právě zajišťování přístupu k dokumentům dostupným jen v elektronické podobě v síti. U současných novinek i teprve připravovaných publikací se elektronická podoba dá očekávat a považovat za určitou samozřejmost. Je však nutné si uvědomit, že elektronické publikování se týká i zveřejňování starší produkce. Pokud jde o nakladatelské aktivity v tomto směru, zatím především produkce časopisecké. Kromě knihoven a dalších institucí pokoušejících se zpřístupnit své historické sbírky v digitální podobě, jsou to právě nakladatelé, kteří mají velký podíl na digitalizaci papírových dokumentů. Znamená to, že vědečtí pracovníci, učitelé, studenti, ale i ostatní uživatelé, budou mít brzy prostřednictvím svých počítačů připojených k síti k dispozici takové bohatství informací, že z tohoto pohledu se bude jevit současný Internet jen jako velmi skromný informační zdroj.

Je nutné upozornit na to, že už dnes nejde jen o experimenty, ale u řady významných nakladatelství (především v oblasti vydávání vědeckých periodik) o běžnou nabídku, zatím sice nových, nicméně v jistém smyslu standardních služeb. Stejně jako u publikování v tradiční papírové podobě se tedy jedná o komerční služby. Je možné si je krátkodobě zdarma odzkoušet, podívat se na ukázkové dokumenty, ale jinak je nutné za přístup k těmto elektronickým zdrojům zaplatit. Cenová politika se pochopitelně teprve vyvíjí, neboť zpřístupňování elektronických dokumentů v síti Internet poskytuje řadu alternativ.

Jako knihovník se samozřejmě dívám na tuto oblast především z pohledu informační instituce, je ovšem nutné vidět Internet i z pohledu běžného uživatele, potencionálního zákazníka nabízených komerčních služeb. V tomto smyslu vnímají producenti a poskytovatelé informací (nakladatelé a knihkupci) tuto síť jako prostředí, jež pro přístup k dokumentům a informacím o něm, nepoužívají jen knihovny. Své služby - a zdá se, že to kupodivu zatím platí pro české prostředí skoro bez výjimky - orientují i na koncového uživatele, jemuž se snaží prodat prostřednictvím Internetu jak klasické tištěné dokumenty, tak svoji elektronickou produkci. Služby zaměřené výhradně na individuální zákazníky ponechám stranou a budu se v následujících řádcích věnovat především tomu, co síť (= World Wide Web) v oblasti nakladatelských informací přináší knihovnám a teprve jejich prostřednictvím koncovým uživatelům.

Nakladatelské informace

Ve stručnosti lze shrnout nabídku nakladatelství v síti Internet do několika hlavních bodů (doprovázených konkrétními příklady):