Úloha Národní lékařské knihovny v Praze v oblasti vědeckých lékařských informací: současný stav, perspektivy, srovnání se zahraničím

PhDr. Helena Bouzková, e-mail: bouzkova@nlk.anet.cz

NLK je ústřední knihovnicko - informační pracoviště v odvětví lékařství a zdravotnictví v ČR. Je veřejnou, neziskovou organizací, řízenou Ministerstvem zdravotnictví ČR a sídlí v Sokolské ulici 54 na Praze 2.

NLK plní specifickou roli v síti institucí, určených pro poskytování veřejných informačních služeb ve zdravotnictví (VISZ). Svou činností napomáhá naplňovat jednotlivé projekty rozvoje lékařských knihoven v České republice, kterými jsou:

- obecná dostupnost fondu lékařské literatury,

- bibliografická kontrola národní lékařské literatury,

- tvorba a provozování informačních databází v síti Internet,

- automatizace pracovišť,

- další vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků,

- tréninky uživatelů atd.

Služby NLK pro síť VISZ jsou následující:

- služby (výpůjční, MVS, RIOS - xerokopie obsahů) z fondu české a výběrově zahraniční oborové literatury,

- document delivery - JASON (Journal Articles Send on Demand),

- budování oborových souborných katalogů ( monografií a periodik) a adresářů,

- tvorba národní lékařské bibliografie Bibliographia medica čechoslovaca (BMČ),

- CD ROM BiblioMedica,

- tvorba česko - anglické verze amerického tezauru Medical Subject Headings (MeSH),

- rešeršní činnost,

- publikační činnost (BMČ, oborové referátové časopisy, soupisy zahraniční literatury docházející do ČR, adresáře, časopis Lékařská knihovna, statistické přehledy),

- metodická činnost,

- internetové služby (OPAC, databáze vytvářené v NLK, služby knihovny atd. na adrese http://www.nlk.anet.cz),

- zpřístupňování materiálů WHO (NLK plní funkci Dokumentačního centra WHO),

- nabídkové soupisy a distribuce darů,

- správa sbírek Zdravotnického muzea.

NLK v číslech (k 31.12.1998)

Soupis bází dat vytvářených v NLK:

CD ROM BiblioMedica od r. 1976 319 300 záznamů

ADR Adresář přispěvatelů do SK od r. 1989 666

BMC Bibliographia medica čechosl. od r. 1977 219 700

IGA Závěrečné zprávy IGA od r. 1991 1 400

LBS Soub.kat. zahr. monografií od r. 1994 11 000

LSS Soub. kat. zahr. periodik od r. 1976 5 900

MES Teazaurus MeSH - 18 800

NML Katalog fondů NLK od r.1982 36 000

ZDT Zprávy z denního tisku od r.1991 93 300

Počet knihovních jednotek: 334 067

Počet výpůjček: 104 813

Počet exemplářů periodik z ČR: 470

Počet exemplářů periodik ze zahraničí: 794

Počet zpracovaných rešerši: 2 358

Počet uživatelů: 4 800

Výdaje na knihovní fond v r. 1998: 17 492 755

Počet zaměstnanců (úvazky) : 96, z toho odborných pracovníků : 71

MVS: 39 090 požadavků ( tj. 191 997 stran kopií a 956 celých dokumentů)

Investiční výdaje v r. 1998: 1 660 000 Kč

Neinvestiční výdaje v r. 1998: 46 417 000 Kč

Účast NLK vnárodních a mezinárodních aktivitách - knihovna je institucionálním členem těchto projektů a sdružení:

- CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network),

- CESNET (Czech Educational and Scientific Network),

- SDRUK (Sdružení knihoven),

- SKIP ( Svaz knihovníků a informačních pracovníků),

- Asociace knihoven ČR,

- EAHIL (European Association for Health Information and Libraries),

- WHO (Světová zdravotnická organizace).

Poznatky získané ze seminářů a pracovních setkání NLK předává do sítě institucí VISZ.

Systém lékařských knihoven ve Spolkové republice Německo tvoří

- Deutsche Zentralbibliothek für Medizin( DZM),

- lékařské fakulty a oborové knihovny na univerzitách a lékařských školách,

- nemocniční knihovny různých velikostí,

- specializované knihovny soukromého a veřejného sektoru, převážně v chemicko-farmaceutickém průmyslu.

Mezi specializovaná centra patří DIMDI (Deutsches Institut für medizinische Dokumentation und Information).

Všechny knihovny jsou sdruženy v Arbeitsgemeinschaft für medizinisches Bibliothekswesen (AGMB), asociace, která byla založena v roce 1975 v Kolíně nad Rýnem a má cca 300 členů.

Nejdůležitější knihovnou v Německu, ale v Evropě vůbec, je DZM sídlící v Kolíně nad Rýnem ( http://www.uni-koeln.de). Byla založena v r. 1969, ale její sbírky sahají daleko do minulosti. Je jednou ze čtyř centrálních specializovaných knihoven a je financována z republikového a státních rozpočtů. Má sbírku cca 1 mil. svazků s ročním přírůstkem cca 25 000 svazků. Časopisecký fond obsahuje cca 16 000 titulů, z toho 8 000 titulů je předplaceno na běžný rok. Sbírky zahrnují literaturu ze všech zemí a ve všech jazycích. Nejvyšší prioritu mají časopisy, knihovna má kompletní sbírku časopisů indexovaných v databázi MEDLINE a EMBASE. V roce 1996 činil rozpočet na akvizici 2 900 000 dolarů, z toho na časopisy bylo určeno 65 %. Knihovna má kompletní sbírku WHO materiálů, protože plní funkci Dokumentačního centra. DZM je nejdůležitější dodavatel dokumentů z biomedicínské literatury ve střední Evropě. Knihovna využívá moderní informační technologie pro vyřizování požadavků ( 1800 denně), jako např. ADONIS, JASON. 45 % požadavků se týká MVS, která je vyřizována do 4 - 5 dnů, expresní požadavky do 24 hodin. V roce 1995 činily poplatky za MVS od uživatelů 2 200 000 dolarů, což je více než 34 % rozpočtu knihovny (6 500 000 dolarů). příjem Knihovna se podílí i na výzkumné činnosti. Např. v r.1994 analyzovala 42 000 objednávek. Bylo zjištěno, že tento počet odpovídal 5 775 různým titulům periodik ( tj. 75 % živého fondu DZM) a žádný časopis nebyl objednán více než 142 krát ( což není více než 0,3 %). Výsledek ukazuje, že pouze rozsáhlá kolekce biomedicínských časopisů jako má DZM, může dostatečně uspokojit potřeby uživatelů v biomedicíně (dnes nejsou v Německu regionální lékařské knihovny). Ostatní knihovny lékařských fakult, nemocnic atd. mají sbírky od 300 do 500 titulů a využívají MVS v elektronické podobě. DZM plní další významné funkce jako je katalogizace a zpracovávaní rešerší.

Dnes má SRN 35 lékařských fakult a škol. Počty studentů se liší - od 700 do 4 500. V závislosti na počtu studentů jsou také knihovny různě veliké. Většinou jsou lékařské knihovny součástí univerzitních knihoven, kde se provádí centrální akvizice a katalogizace. Díky počítačovým sítím mohou být jakékoliv služby využívány odkudkoliv. V posledních letech klesá rozpočet na akvizici, což činí obtíže. V důsledku toho se akvizice soustředí na periodika, počet předplacených titulů je v průměru 800 a kolísá od 400 do 1200. Monografie jsou nakupovány. pouze v základním rozsahu. DZM vyřizuje požadavky knihoven celé země, což je finančně efektivní. Nové technologie jsou využívány k dodávání elektronických MVS a k využívání sítě Internet.

Nemocnice v SRN nemusejí mít ze zákona knihovny, s výjimkou těch, které mají pedagogické akreditace. Tyto knihovny mají personál od jednoho knihovníka až po zkušený tým. Sbírky obsahují monografie i periodika (cca 400 titulů) a CD ROM databáze. V některých nemocnicích pracují knihovny pro pacienty.

Specializované knihovny soukromého a veřejného sektoru obsahují obvykle cca 3000 titulů periodik. Patří mezi ně i knihovny specializovaných institucí jako např. Německý institut pro výzkum rakoviny v Heidelbergu, Německé centrum pro vzdělávání pacientů v Cologne atd.

DIMDI byl založen ministerstvem zdravotnictví v r. 1969 a umístěn v Cologne. Nyní nabízí přístup do více než 60 bibliografických a faktografických databází z celého světa.. Novými úkoly je překlad Mezinárodní klasifikace nemocí a dokumentace národních lékařských produktů.

Další důležitá dokumentační centra v medicíně jsou např. Institut pro dokumentaci a sociální medicínu, epidemiologii a veřejné zdravotnictví v Bielefeldu a Institut pro výstavbu nemocnic v Berlíně. Obě instituce vytvářejí databáze SOMED a HECLINET, které jsou přístupné přes DIMDI.

Lékařští knihovníci se scházejí každoročně na podzimním zasedání AGMB a kromě jiných úkolů je jedním kontinuální vzdělávání pro lékařské knihovníky.

Lékařské informační služby v Holandsku

Knihovna Královské holandské akademie umění a vědy (KNAW), jež je součástí Holandského institutu pro vědecké informační služby (NIWI) má největší fond informačních pramenů. Druhé největší jsou sbírky osmi lékařských fakult. Dále jsou k dispozici knihovny institucí zdravotní péče - nemocnic, atd.

Holandská asociace knihovníků zahrnuje i sekci biomedicínských informací. Do budoucna je hlavním úkolem rozvoj a integrace informačních technologií a knihovnických služeb. Vzroste význam document delivery, MVS, copyright, bibliografických a plnotextových databází, protože většina knihoven nemůže mít fondy odpovídající současnému poznání.

Královská knihovna byla založena v roce 1798 a a má funkci národní knihovny. zodpovídá za souborný katalog a jeho úlohu při MVS. V Holandsku není povinný výtisk, ale nakladatelé aktivně spolupracují. V roce 1992 bylo započato budování souborného katalogu knih a v roce 1942 katalogu periodik. Systém spolupráce Královské knihovny a univerzitních knihoven je založen na projektu integrovaného automatizovaného knihovnického systému PICA, který slouží ke sdílené katalogizaci, tvorbě souborných katalogů a MVS. Před několika lety byly do PICA systému zahrnuty obsahy časopisů (bibliografická data jednotlivých článků) scanováním obsahů. Tato data jsou přístupna v “Online Contents” a za pomoci osobních kont mohou žádat o MVS čtenáři přímo v rámci systému a dokumenty jsou jim doručeny na jejich adresu (fotokopie). V roce 2 000 systém PICA propojí holandské, německé a francouzské knihovny do rozsáhlé sítě.

KNAW (http://www.niwi.knaw.nl) byla založena v roce 1808. Od roku 1946, kdy byly založeny Excerpta Medica, má přístup ke všem časopisům, které tato lékařská bibliografie zpracovává. Knihovna získává speciální dotace od holandské vlády. Knihovna plní funkci národní knihovny pro MVS a document delivery, sbírka obsahuje cca 20 000 titulů periodik z medicíny a příbuzných oborů.

Univerzitní knihovny 13 univerzit spolupracují s Královskou knihovnou a Knihovnou KNAW. Systém PICA má 11 univerzitních knihoven. Poplatky za MVS vyřizuje automaticky PICA systém a ten se podílí na projektech jako Online Contents (12 500 titulů), SDI činnost, online rešešní systém, Online knihovnický systém - jedno prostředí je používáno do mnoha katalogů a databází a přístup do databází s online přístupem k plotextovým elektronickým souborům pře www.

Nemocniční knihovny jsou na univerzitních nezávislé, užívají systém STRIX. Dnes spolupracuje na centrálním katalogu nemocničních knihoven 55 institucí.

Holandská asociace knihovníků (NVB) má 2 200 individuálních členů a 600 institucionálních. Má 8 sekcí, z nichž Biomedicínská informační skupina (BMI) má cca 230 členů a vznikla v roce 1952. Zabývá se kooperací mezi systémy STRIX a PICA, kontinuálními vzdělávacími programy pro lékařské knihovníky ( program Biomedicínské informace zahrnuje pět modulů - CD ROM databáze, holandský systém zdravotní péče, národní biomedicínské informační zdroje, management a mezinárodní zdroje, zahrnující specifické tezaury a klasifikační systémy. Další moduly se připravují : Internet, marketing, angličtina pro knihovníky a informační pracovníky a elektronické informační služby. Tyto moduly jsou 2-3 denní a vyžaduje se písemná zpráva nebo referát. Za zmínku stojí projekt pro klinické knihovníky, který je realizován v Akademickém medicínském centru Univerzity v Amsterodamu. Knihovníci docházejí na klinická sezení a ještě týž den provedou rešerši z databáze Medline a asi pět nejrelevantnějších článků odevzdají klinickému odborníkovi. Tato činnost napomáhá postgraduálnímu vzdělávání a péči o pacienty.

Perspektivy rozvoje činností NLK

V současné době prochází připomínkovým řízením na MZ ČR Koncepce NLK 1999 - 2004.

Záměrem je vytvořit knihovnu, která bude poskytovat integrovaný přístup k elektronickým a konvenčním službám a bude platnou součástí státního a mezinárodního informačního

systému a bude plně reflektovat informační politiku Evropské unie, mezinárodní normy a doporučení.

V síti VISZ bude i do budoucna svým fondem primárních dokumentů, zvláště periodik a se svými specifickými funkcemi tvořit opěrný bod celé sítě. Od letošního roku pracuje při NLK konzultační skupina “Rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven v ČR”, jejímž cílem je koordinace činností při poskytování knihovnicko-informačních služeb v síti zdravotnických knihoven s důrazem na regionální centra,kterých pracuje v současné době sedm:

VFN Praha 2 region střední Čechy

Nemocnice české Budějovice region jižní Čechy

FN Plzeň region západní Čechy

Masarykova nemocnice Ústí/L. region severní Čechy

FN Hradec Králové region východní Čechy

FN U sv.Anny, Brno region jižní Morava

FNsP Ostrava region severní Morava

NLK bude podporovat rozvoj těch činností, které umožní zkvalitnit služby. Jedná se především o následující:

- podpora koordinace nákupu zahraničních primárních pramenů v síti VISZ (klasických i elektronických),

- účast na vytváření konsorcií,

- rozšiřování služby document delivery service (JASON ap.),

- dokončit implementaci automatizovaného knihovnického systému ALEPH,

- zavést elektronickou službu INVIK (integrovaná virtuální knihovna), která umožní elektronické dodávání primárních pramenů

- BMČ doplnit o abstrakta článků, běžný rok vystavovat na webovské stránce

- podporovat sdílenou katalogizaci,

- vytváření a udržování souborů národních autorit,

- podporovat rozvoj české verze MeSH,

- mapování zdrojů s lékařskou tematikou na Internetu, rozvoj internetových služeb,

- využívání elektronických plných textů periodik,

- rozvoj elektronického publikování,

- podílet se na vzdělávání knihovníků, informačních pracovníků a uživatelů,

- rozvoj národní a mezinárodní spolupráce, harmonizace norem a předpisů EU

Zkvalitňování služeb souvisí úzce s financováním knihovny a s jejím prostorovým, personálním a organizačním zabezpečením.

Další faktory, které ovlivňují činnost knihovny je např. rozvoj státní informační politiky, legislativní proces (knihovnický zákon, autorský zákon), státní politika v oblasti vědy a vzdělávání, rozvoj informační a telekomunikační infrastuktury atd.

Při naplňování Koncepce NLK bude snahou dodržet krédo, jež zní:

Poskytovat kvalitní knihovnické a informační služby podle potřeb a požadavků odborné zdravotnické veřejnosti, a to bez politických, administrativních či organizačních bariér, a tím naplňovat základní lidské právo na rovný přístup k informacím, na jejich svobodnou výměnu, na získávání vědomostí a svobodné utváření názorů.

Literatura:

1. Bouzková, H.: Koncepce Národní lékařské knihovny 1999 - 2004. Praha, duben 1999. 43 s.

2. Korowitz, U:The Medical Library System in the Federal Republic of Germany - Part 1.

Newsletter Europ. Health Libr., October 1996, No. 37, p. 20-21.

3. Korowitz, U.: The Medical Library System in the Federal Republic of Germany - ( Part II).

Newsletter Europ. Health Libr., January 1997, No. 38, p. 20 -21.

4. Bakker, S.: Medical Information Services in the Netherlands. Newsletter Europ. Health Libr. 1997, No. 41, p.13 -16.