Zpřístupnění katalogu Ústřední knihovny FPF Slezské univerzity v rámci národního souborného katalogu CASLIN

Seznámení se Slezskou univerzitou

Knihovna Filozoficko-přírodovědecké fakulty působí v Opavě od roku 1990. Její vznik je spojen se založením Slezské univerzity.

Česká část Slezska a přilehlé Ostravsko tak dlouho patřily k oblastem s nedostatečnou strukturou školství. Vzniku univerzity v Opavě předcházely neúspěšné pokusy v roce 1870 (kdy opavská městská rada poprvé usiluje o zřízení univerzity německé), 1945 i 1968. Na Ostravsku byl preferován zejména rozvoj hutí a dolů, se kterým vznik široce koncipované Slezské univerzity v Opavě neladil. Až 17. listopad 1989 uvolnil cestu pro její vybudování. Záštitu převzala brněnská Masarykova univerzita a v září 1990 zřídila v regionu dvě nové fakulty. Přijetím zákona České národní rady ze dne 9. července pak vznikla Slezská univerzita se sídlem v Opavě.

I v současnosti má Slezská univerzita dvě fakulty: Filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě a Obchodně-podnikatelskou fakultu v Karviné. Jako samostatná součást univerzity od letošního roku působí Matematický ústav. Dnes se v Opavě studuje řada oborů v bakalářském a magisterském stupni, je zde i doktorandské studium v oboru matematická analýza a globální analýza. Z humanitních oborů je možno studovat češtinu, angličtinu, němčinu a italštinu, historii, muzeologii, knihovnictví, archeologii, veřejnou správu a regionální politiku. Distančně se studuje obor tvůrčí fotografie. Přírodovědné obory zahrnují matematiku, fyziku a informatiku. Studium je učitelské v kombinacích i odborné. Právo habilitací i profesorského řízení bylo přiznáno v oboru matematická analýza. Slezská univerzita má intenzivní kontakty a smlouvy o spolupráci s řadou zahraničních univerzit, mj. s nejbližšími vysokými školami v polském Slezsku. Na fakultách v Opavě i v Karviné se dobře rozvíjí i vědecko-výzkumná práce, o čemž svědčí publikační činnost a vědecké konference, jež Slezská univerzita pořádá i na mezinárodní úrovni. Je to vysoká škola s příznivým trendem rozvoje a chce dosáhnout kvalitního ocenění i v kontextu univerzit Evropské unie.

Knihovna na Slezské univerzitě začala působit od roku 1990 jako knihovní středisko. Nemohla navázat na činnost předcházející knihovny, a tak svou činnost zahajuje se čtyřmi pracovníky v budově FPF na Bezručově náměstí. Katalogizuje knihy, které se posílají do knihoven ústavních, poskytuje meziknihovní výpůjční službu, zprostředkovává rešerše, poskytuje bibliograficko-informační službu, půjčuje ve své knihovně a zároveň působí metodicky i ve všech knihovnách ústavů. Od roku 1991 začíná působit Ústřední knihovna FPF SU.

Počátek budování knihovního fondu je závislý zejména na knižních darech od různých knihoven a institucí: VŠB Ostrava, Ústav pro českou a světovou literaturu, Národní knihovna Praha, Univerzita Karlova, soukromé osoby. Rozsáhlé dary přijala knihovna ze zahraničí (University of Waterloo). V roce 1991 bylo v zásilce zhruba 1000 matematických knih, které jsou zaevidovány v knihovně. Další velké zásilky následovaly v letech 1993 a 1994 z různých oborů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po celou svoji krátkou historii knihovna bojuje s nedostatkem prostoru. Do roku 1997 neexistovala ani samostatná studovna a půjčovny byly umístěny ve velmi stísněných podmínkách. K prvnímu zlepšení došlo až v roce 1997, kdy se knihovna přestěhovala spolu s Ústavem cizích jazyků, Ústavu bohemistiky a knihovnictví a Ústavu historie a muzeologie do rekonstruované budovy někdejšího sídla slezské zemské vlády na Masarykově ulici. V knihovně je pěkná studovna se 40 místy, ale není zde dostatek prostoru na umístění celého fondu do volného výběru. K ochraně fondu byl instalován zabezpečovací systém 3M z prostředků FRVŠ.

K ÚK FPF SU je organizačně přičleněna Rakouská knihovna a Německá knihovna. Rakouská knihovna byla otevřena v říjnu 1993. Do konce roku 1998 získala darem přibližně 4000 knih, od roku 1996 odebírá knihovna 25 titulů periodik. Německá knihovna byla slavnostně otevřena v roce 1997. Slezské univerzitě ji darovala Obecně prospěšná nadace Hermanna Niermanna v Düsseldorfu spolu s nábytkem a technickým vybavením. V současné době eviduje kolem 6000 knih. Obě knihovny jsou velkým přínosem pro magisterské studium germanistiky a jsou zpřístupněny i pro veřejnost.

 

 

Automatizace

 

Knihovna se snažila od samých začátků zpracovávat knižní fond elektronicky. Od r. 1991 katalogizuje humanitní část fondu v počítačové databázi MAKS a přírodovědnou část v databázi FILE MAKER. V roce 1995 byl instalován systém TINLIB a začíná se budovat souborný katalog knihovny. Dochází ke sloučení přírodovědného a humanitního fondu, v roce 1996 je dokončena konverze starších záznamů do TINLIBU. Velkým kladem je skutečnost, že souborný katalog pokrývá fond všech dílčích a ústavních knihoven, včetně rakouské a německé.

Po zřízení souborného katalogu knihovna usilovala o jeho prezentaci v Internetu. Z dalšího projektu FRVŠ byl financován nákup produktu TinWeb, který zpřístupňuje souborný katalog v prostředí WWW nezávisle na platformě. To ocenili především pracovníci Matematického ústavu orientující se na hardware Apple Macintosh. Souborný katalog ÚK FPF SU je od června 1998 přístupný přes WWW stránku knihovny (http://library.fpf.slu.cz), nebo přímo na http://library.fpf.slu.cz/cgi-bin/k6. TinWeb zrychlil a zjednodušil přístup k informacím nejen pro vyučující a studenty Slezské univerzity, ale i pro ostatní uživatelé Internetu, což se projevilo výrazným zvýšením počtu žádostí o meziknihovní výpůjční službu z ostatních knihoven. Na distribuovaném katalogu TinWeb v současnosti podílí více než 30 převážně vysokoškolských knihoven.

 

 

 

 

 

 

 

 

CASLIN

O zapojení do souborného katalogu CASLIN knihovna usilovala mj. pro možnost kooperativní katalogizace. Ekonomický přínos při přebírání záznamů spočívá v úspoře práce, a tedy i finančních prostředků. Také z hlediska vyhledávání je katalog CASLIN rychlejší než TinWeb. Z prostředků FRVŠ byl zakoupen konverzní modul TINLIB s profilem UNIMARC. Ústřední knihovna pak musela provést některé úpravy ve vlastním katalogu, aby bylo vyhověno všem standardům projektu CASLIN. Poté jsme přistoupili k odeslání vzorků záznamů a odstraňování zbývajících nedostatků. Od prosince 1998 posíláme záznamy do souborného katalogu jednou měsíčně.

Jedním z důvodů, proč knihovna usilovala o prezentaci svého souborného katalogu v Internetu a v souborném katalogu CASLIN bylo i to, že snad má ve svém fondu knihy, které nejsou běžně ve všech knihovnách (dary knih z Kanady, velký fond německé a rakouské literatury z oblasti jazykovědy, historie, encyklopedických příruček).

 

Silesiaka

ÚK FPF také shromažďuje knihy, které se týkají přímo Slezska. Literaturu o Slezsku a literaturu spisovatelů, kteří se ve Slezsku narodili, soustřeďuje ve svém fondu silesiak. Knihovna spolupracuje s Památníkem Petra Bezruče v Opavě a Matici Slezskou, získává dary z těchto i jiných institucí, shromažďuje materiály z konferencí o Slezsku. Silesiaka jsou i mezi záznamy odesílanými do CASLINu.

Slezsko je území vymezené geograficky jako česká část povodí Odry, jižním směrem však oddělené od Moravy horským pásmem Jeseníků. Tato slezská oblast úzce souvisí s částí severovýchodní Moravy, obecně známé pod pojmem Ostravsko. V takto vymezeném regionu Slezska a Ostravska byly v minulosti celkové poměry značně odlišné od jiných částí České republiky, především proto, že šlo o smíšené území s obyvateli české, polské a německé národnosti, navíc narušené překotnou industrializací.

Z39.50

Knihovna také usiluje o prezentaci katalogu prostřednictvím standardu Z39.50 verze 3. Z39.50 je jednotné rozhraní pro prohledávání různých informačních zdrojů. Podmínkou je, že poskytovaná data jsou podobně strukturována, a to je v oblasti knihovních katalogů snadno splnitelné (UNIMARC, AACR2). Z39.50 komunikuje s vzdálenými databázemi, vysílá dotazy a přijímá rešerše. Rešerše dále zpracovává - prezentuje uživateli, nebo importuje do vlastního katalogu knihovny. Tím představuje mocný nástroj pro sdílenou katalogizaci.

 

 

 

 

 

 

 

Z hlediska čtenáře se zase bez dalších investic vytváří distribuovaný katalog těch knihoven, které Z39.50 poskytují. Zřejmé jsou též možné vazby na MVS. Díky použití mezinárodního standardu se připravuje cesta do Evropy i v oblasti knihoven.

Hlavními překážkami v ČR se zdají být jednak absence celonárodně koordinované aktivity v oblasti Z39.50, tak vysoká cena produktů. Překážkou je i dominance TINLIBu ve vysokoškolských knihovnách. Chtěli bychom proto mezitím alespoň získávat zkušenosti - například prezentací svých fondů ineditní literatury nebo periodik a pokusy s public domain servery a klienty Z39.50. Jsme přesvědčeni, že standard Z39.50 bude jednou běžný i v České republice.

 

14. 4. 1999

Mgr. Eva Marvanová