METAKNIHOVNA - virtuální multimediální knihovna bez hranic
Václava Smitková, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Plzeň
Metaknihovna je virtuální knihovna (čítárna) založená na kombinaci technologií UltraNet, Citrix MetaFrame a WWW umožňující přístup uživatelů k informačním zdrojům širké škály, počínaje multimediálními učebnicemi pro studenty, přes sborníky z konferencí až po webovské zdroje. Na této technologii je v současné době již postavena knihovna Univerzity Karlovy (Plzeň-Praha), na rok 2000 připravujeme propojení této knihovny s obdobnými knihovnami Masarykovy univerzity v Brně a Západočeské univerzity v Plzni.

Anotace

Metaknihovna je název pro distribuovaný systém virtuálních knihoven, který uživatelům nabízí - jako jeden celek - přímý přístup k široké škále informačních zdrojů, počínaje odbornými databázemi (bibliografickými i fulltextovými), přes multimediální CD tituly či vzdělávací a výukové programy, až po odkazy na webovské stránky. Metaknihovnu lze tedy chápat jako čítárnu s nepřetržitým provozem.

 

Klíčová slova

Metaknihovna, virtuální knihovna, CDROM, multimédia, Ultra*Net, Internet

 

1. Úvod

Systém Ultra*Net umožňující sdílení CD titulů v počítačové síti je již dostatečně známou a u nás široce používanou technologií. S příchodem technologie tzv. Ultra*Net Application Serveru v roce 1998 se však knihovníkům otevřely zcela nové obzory v oblasti zajištění přímého přístupu uživatelů-čtenářů k informačních zdrojům.

Snad největší přínos této technologie spočívá v tom, že bourá téměř veškerá technická omezení pro vystavování CD titulů v sítích. Dovoluje totiž přistupovat k vystaveným zdrojům jak ze sítí typu LAN (např. všechny prostory knihovny, budovy jednoho areálu), tak ze sítí typu WAN (typicky vzdálené areály vysoké školy či detašovaná pracoviště knihovny), tak i z Internetu. V případě poslední varianty, tj. přístupu prostřednictvím Internetu, se tak otevírá z hlediska knihovnického široké pole použití, zejména pro služby typu prezenčního studia, a to poskytované pro širokou čtenářskou klientelu. Pojem ”prezenční studium” však v tomto případě ztrácí naprosto svůj původní význam, neboť k jeho realizaci zcela postačuje jedna fyzická návštěva knihovny - nutná ke zřízení uživatelského přístupu pro danou službu (jakýsi elektronický ekvivalent vystavení čtenářského průkazu).

Další obrovskou výhodou zmiňované technologie je možnost propojování jednotlivých takto fungujících virtuálních knihoven-čítáren. Toto propojování do jakéhosi - z hlediska uživatele - jednotného informačního zdroje má sice několik variant technické realizace, podstatné však je, že pro uživatele-čtenáře se vždy jeví jako jediný systém, s jednotným menu a ovládáním, které je zcela nezávislé na jeho momentální poloze (ve smyslu geografickém) i typu přístupu (ve smyslu jednotlivých typů počítačových sítí). Z hlediska technického se tedy systém jeví jako distribuovaný informační systém s jednotným uživatelským rozhraním, z hlediska knihovnického můžeme hovořit o metaknihovně či metačítárně s neomezeným přístupem ve smyslu prostorovém i časovém.

 

2. Budování metaknihovny

Jádro projektu vzniklo vlastně již před mnoha lety s příchodem technologie Ultra*Net na český trh. Virtuální knihovna (jak byl tento systém nazván) byla tvořena jedním CDROM serverem, který byl umístěný na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Systém poskytoval knihovnicko-informační zdroje (zejména odborné lékařské databáze typu Medline) pro zaměstnance fakultních pracovišť situovaných v jednom areálu.

Následovala etapa budování virtuální multimediální knihovny Univerzity Karlovy, realizovaná v roce 1998 v rámci grantového projektu ”Sdílení multimediálních informačních zdrojů na Univerzitě Karlově” (č.1393, Fond rozvoje VŠ, 1998). V této etapě trvající cca jeden rok byl na Univerzitě Karlově vybudován a zprovozněn systém dvou CDROM serverů umožňující přímý přístup uživatelů (prostřednictvím univerzitní počítačové sítě) ke dvěma odlišným skupinám elektronických informačních zdrojů:

  1. multimediálním aplikacím na CDROM discích pro potřeby výuky, např. výukovým programům, učebnicím, encyklopediím, slovníkům,
  2. odborným databázím pro potřeby vědy a výzkumu.

Zatímco první skupina zdrojů, fyzicky umístěná na CDROM serveru Lékařské fakulty UK v Plzni, byla určena primárně pro studenty univerzity, druhá skupina zdrojů, vystavovaná prostřednictvím CDROM serveru Ústavu výpočetní techniky rektorátu UK byla určena zejména pro zaměstnance a postgraduální studenty.

Součástí druhé etapy bylo napojení CDROM serveru Fakultní nemocnice v Plzni, realizované v průběhu roku 1999. Ve stejném roce byl též doladěn přístup k virtuální knihovně přes Internet prostřednictvím služby WWW.

Zatím poslední etapa začala být realizována počátkem roku 2000. Její hlavní náplní je propojení virtuálních knihoven tří univerzit: Univerzity Karlovy (Praha, Plzeň, Hradec Králové), Masarykovy univerzity (Brno) a Západočeské univerzity (Plzeň).

Další informace k historii budování virtuální knihovny i současnému stavu je možné najít na webovských stránkách Lékařské fakulty UK v Plzni na adrese:

http://www.lfp.cuni.cz/internal/knihovna/ultranet/index.html

 

 

3. Charakteristika použité technologie

Pro realizaci projektu Metaknihovny byla použita kombinace několika technologií:

  1. Ultra*Net
    – umožňuje sdílení CD aplikací v síti,
  2. Citrix MetaFrame
    - umožňuje práci v režimu ”terminal session” nad operačním systémem Windows NT,
  3. Ultra*Net Application Server
    – umožňuje přenesení běhu aplikací z klienta na server, přičemž komunikace server-klient probíhá přes ICA protokol na úrovni událostí systému NT, čímž dochází ke značnému snížení zátěže sítě.

Celý systém funguje na platformě fakultních počítačových sítí, které jsou propojeny do sítí univerzitních. Jednotlivé univerzitní sítě jsou pak spojeny prostřednictvím vysokorychlostní akademické počítačové sítě TEN-34 (resp. TEN-155). Tím je zajištěna dostatečně silná platforma pro fungování celého systému, která v mnoha případech vysoce převyšuje technické nároky samotného systému, neboť ten využívá - v jedné své variantě - tzv. tenkého klienta.

Obr.1 znázorňuje schéma propojení jednotlivých CDROM serverů realizovaného ve druhé fázi budování Metaknihovny a přístup různých klientů dle jejich fyzického i logického umístění.

Obr.1 Schéma topologie virtuální knihovny UK

Schéma zahrnuje i CDROM server Fakultní nemocnice v Plzni (se systémem Ultra*Net), který je do systému připojen kvůli zajištění přístupu zaměstnanců a studentů Lékařské fakulty v Plzni z areálů nemocnice.

Obr.2 znázorňuje schéma propojení virtuálních knihoven jednotlivých univerzit, tedy cílový stav pro třetí (a zatím poslední) etapu budování Metaknihovny.

 

Obr.2 Schéma topologie Metaknihovny – propojení virtuálních knihoven tří univerzit

 

 

4. Uživatelský přístup

Systém Metaknihovny umožňuje uživatelům pracovat prostřednictvím několika klientů: nativního klienta Windows NT Terminal Serveru, klienta systému Ultra*Net, Citrix ICA klienta pro příslušnou platformu (Windows 3.x, Windows95, Windows NT, Macintosh, Unix) nebo přímo prostřednictvím WWW browseru (MSIE nebo Netscape ve verzi 4.0 či vyšší).

Pro uživatele je však nejdůležitější fakt, že ve všech případech je po přihlášení do systému automaticky ”přesměrován” až do menu vystavovaných titulů (Ultra*Net menu), takže vlastní ovládání systému, tj. práce v Metaknihovně, je vždy stejné bez ohledu na použitého klienta.

Obr.3 Ukázka menu virtuální knihovny UK

 

Z důvodů dodržení licenčních práv je možné podrobně nastavit a kontrolovat přístup jednotlivých uživatelů či uživatelských skupin. Přístup lze řídit na několika úrovních (od nejvyšší úrovně hierarchického menu virtuální knihovny až po konkrétní tituly), případně ho dále kombinovat s dalšími bezpečnostními opatřeními, např. použitím firewallu k omezení přístupu pro konkrétní počítače z Internetu (použito na Lékařské fakultě v Plzni, ve Fakultní nemocnici v Plzni a dalších fakultních nemocnicích), nebo omezením na doménu cuni.cz (použito na Rektorátu Univerzity Karlovy v Praze), nebo zamezením použití Ultra*Net klienta vně intranetu jedné fakulty či fakultní nemocnice, apod. Stanovení komplexní bezpečnostní strategie a její realizace pro projekt tak velkého rozsahu, jakým Metaknihovna bezesporu je, je značně náročné, takže vyladění celého systému není otázkou hodin či dnů, ale spíše týdnů až měsíců.

Značnou pozornost je třeba věnovat také otázce konstrukce vlastního menu všech nabízených titulů. To musí být sestaveno tak, aby bylo přehledné pro všechny skupiny uživatelů, bez ohledu na jejich příslušnost k dané instituci či počtu a složení zdrojů, ke kterým mají z licenčních důvodů povolen přístup.

 

5. Přínos a úskalí Metaknihovny

Jednoznačnou výhodou virtuální knihovny oproti klasické knihovně je přímý a časově neomezený přístup uživatelů k informačním zdrojům. Další výhodou je možnost využití virtuální knihovny pro zajištění jednotného přístupu k různým informačním zdrojům, tedy nejen těm, které jsou fyzicky umístěny na jednotlivých CDROM serverech v rámci dané organizace, ale i k těm, které nejsou umístěny na CDROM médiích nebo které jsou dokonce fyzicky umístěny mimo danou organizaci. Uživatelské menu systému UltraNet pak slouží jako brána pro přístup k těmto zdrojům. Jako příklad můžeme uvést již realizovaný přístup uživatelů Lékařské fakulty v Plzni k ERL serveru UK nebo přístup k plným textům časopisů vystavovaných na WWW. Další nespornou výhodou je časově neomezený přístup, doslova 7 dní v týdnu, 24 hodin denně.

Virtuální knihovna je významným přínosem také pro knihovníky. Jim umožňuje v prvé řadě rozšíření služeb bez omezení vyplývajících z kapacity čítáren či jejich počítačového vybavení. Dále dovoluje ”půjčování” multimediálních titulů bez rizika poškození CDROM médií. A co je nesmírně důležité, dává knihovnám šanci sdružovat prostředky na nákup jednotlivých titulů při zachování přístupu všech ”čtenářů” všech zúčastněných knihoven k daným informačním zdrojům. Příkladem může být již realizované zakoupení elektronických slovníků pro všechny fakulty UK či databází Medline, Embase a SerLine pro všechny lékařské fakulty UK.

Úskalím společného nákupu informačních zdrojů jsou v mnoha případech licenční podmínky vydavatelů. U velkých databází je možné tento problém vyřešit založením konzorcia, ale je bez diskuze, že zakládat konzorcium pro nákup multimediální učebnice v ceně několika tisíc korun by bylo poněkud pošetilé. Navíc v případech ”drobnějších informačních zdrojů” typu multimediálních učebnic či monografií nemá mnoho vydavatelů příslušnou licenční politiku vůbec žádnou, takže se licenční podmínky stávají nepřekonatelnou překážkou.

Pro dokreslení pravdivého obrazu o realitě budování Metaknihovny je nutné poznamenat, že samotná realizace takového projektu je nesmírně náročná jak po stránce technické, tak po stránce organizační a zcela nepochybně i po stránce finanční. Samotná instalace (resp. příprava instalace) jednotlivých titulů je mnohdy velmi zdlouhavá a krkolomná vzhledem k široké škále aplikací a vydavatelů, kteří se pohybují na informačním trhu. Je třeba přiznat, že existuje určité procento titulů, které buď z principu věci, nebo nevhodně zvolenou programovací technikou není možné v systému Metaknihovny vůbec nainstalovat. Dalšími technickými komplikacemi jsou většinou již předem dané technické podmínky jednotlivých zúčastněných institucí (topologie sítě, bezpečnostní opatření, apod.), se kterými se při budování společného systému musí počítat. Tyto podmínky poskytují poměrně široké pole pro kladení nástrah týmu techniků, administrátorů serverů a správců sítí, kteří zajišťují chod systému po technické stránce. Organizační náročnost vyplývá z nutnosti sladění představ všech zúčastněných (ať už knihovníků či informatiků) o konkrétní tváři virtuální knihovny vzhledem k uživateli. O finanční náročnosti asi není třeba se příliš zmiňovať, neboť vyplývá již z povahy věci. Nutno však podotknout, že ani pořizovací, ani provozní náklady - pro mnohé možná překvapivě - nefigurují na prvním místě v seznamu překážek, které stojí v cestě realizačnímu týmu. Taková je alespoň zkušenost autorky článku a jejích spolupracovníků. V potaz je třeba též brát ten fakt, že cena samotných informačních zdrojů (zvláště v případě velkých či úzce specializovaných databází) je tak vysoká, že nemalé náklady na samotnou technickou realizaci nejsou v celkovém množství finančních prostředků nijak neúměrné. Navíc Metaknihovnu mohou používat i knihovny, které mají pouze systém Ultra*Net, nebo dokonce nemají vůbec žádný CDROM server a pouze se podílejí na nákupu titulů! Pro knihovny tohoto typu může mít přístup k Metaknihovně nesporný a obrovský přínos.

 

6. Shrnutí

Optimistický závěr realisticky uvažujícího člověka, za kterého se autorka dovoluje považovat, lze shrnout do krátkého konstatování:

Představa čtenářů, kterým jako poskytovatel informačních zdrojů umožním z tepla jejich domovů či kanceláří přímý, časově nijak neomezený a technicky zcela vyhovující přístup k široké škále informací, mě jako knihovníka či informatika naplňuje uspokojením, které zcela jistě stojí za obrovskou námahu nutnou k vybudování i samotnému provozu takové služby.

 

 

Kontaktní adresa: RNDr. Václava Smitková

LF UK v Plzni, Laboratoř výpočetní techniky, Lidická 1, 30166 Plzeň

tel. 019/7595243, fax 019/533143

e-mail: smitkova@lfp.cuni.cz

www: http://www.lfp.cuni.cz/~smitkova/