Veřejné zdravotnictví a informační superdálnice
Jarmila Potomková, Ivan Gladkij, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Eva Lesenková, IPVZ, Praha
Nové technologie zlepšují možnosti získávání a rozšiřování informací v oblasti veřejného zdravotnictví. Internet nabízí samotné zdroje i prostředky k jejich vyhledávání. Vývoj směřuje k účelnému propojování institucionálních databází, globálnímu monitorování chorob, distančnímu vzdělávání a využívání elektronických časopisů online.

Definice pojmů:

Veřejné zdravotnictví

je průnikový obor, který integruje témata jako je zdravotní politika, teorie řízení a ekonomika zdravotnictví, zdravotní pojištění, zdravotnické systémy, zdravotnická legislativa a etika, podpora zdraví, hygiena, epidemiologie, statistika, demografie, sociální medicína, komunitní péče, prevence apod. Nezbytným předpokladem rozvoje tohoto oboru je kvalitní informační zabezpečení, které spočívá ve sběru dat, jejich analýze, přenosu a komunikaci mezi subjekty.

Veřejné zdraví

je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.

Úvod

Od konce 2. světové války se průměrná délka života ve většině rozvinutých i rozvojových zemí zvýšila téměř o 25 let. Bylo zjištěno, že rozhodující vliv na tento pozitivní vývoj má veřejné zdravotnictví, kam spadá prevence nemocí, zlepšování hygienických opatření, imunizace obyvatelstva, péče o matky a děti, zdravá výživa a životní styl aj. Jak zachovat a posílit tento trend pro 21.století? Jednoznačná odpověď zní - "informační superdálnice". Moderní telekomunikační systémy a technologie mohou výrazně zlepšit získávání, zpracování a přístup k informacím potřebným pro veřejné zdravotnictví. Dostupnost Internetu, který se velmi rychle rozšiřuje i v zemích třetího světa, vytváří předpoklady pro efektivní přenos informací při poměrně nízkých nákladech. Lékařské a zdravotnické informace jsou stále častěji uchovávány v elektronické podobě a přenášeny v prostředí počítačových sítí, což umožňuje rychlejší a snadnější přístup k odborné literatuře.

Mezinárodní aktivity

Již v 80. letech vznikla mezinárodní iniciativa v rámci WHO pod názvem "Global Health Network" (GHNet - Globální zdravotnická síť) jako spojení expertů ze zdravotnictví a telekomunikačních technologií, jejichž cílem bylo vytvořit infrastrukturu počítačových sítí k propojení všech institucí a pracovišť v oblasti veřejného zdravotnictví a prevence nemocí. V této souvislosti vznikl nový pojem "telepreventivní medicína", která využívá málo nákladné technologie k přenosu informací na podporu veřejného zdraví a zlepšení prevence. Tento pojem se stal základním kamenem při vzniku GHNet. Od r. 1992, kdy americký viceprezident Al Gore vyzval k vybudování informační superdálnice, se práce na projektu zintenzívnily a přistoupily k němu další významné instituce (např. NASA, PAHO, Světová banka), průmyslníci, nadace i akademická pracoviště se soustředěným úsilím vytvořit síť ke globálnímu zlepšování veřejného zdraví.

Zaměření projektu GHNet

Je známo, že špatný zdravotní stav se negativně odráží na ekonomice každé země. Proto je budování informační superdálnice a její využití pro účely veřejného zdravotnictví účinnou investicí pro budoucí hospodářský vývoj.

Globální zdravotnická síť je zajímavá tím, že bude spojovat lokální, národní i mezinárodní zájmy při poskytování přesných a aktuálních informací využitelných pro prevenci nemocí a stane se jednotným prostředím pro monitorování trendů nemocnosti a úmrtnosti. Programy dostupné na Internetu budou sloužit ke kontinuálnímu vzdělávání odborníků působících ve sféře veřejného zdravotnictví.

Význam prevence nemocí je třeba vidět ve dvou oblastech: jednak v uplatnění humánních hledisek, ale

také je často akcentován ekonomický dopad. Pro účinnou prevenci nemocí v moderním slova smyslu jsou nezbytné komunikační kanály, jejichž prostřednictvím jsou cíleně předávány informace na úrovni jedince, komunity, státu a v celosvětovém měřítku. Odborníci předpokládají, že dobře fungující systém přenosu informací bude mít nevídaný vliv na zlepšení veřejného zdraví obyvatelstva při zachování zásady ekonomické efektivnosti. Právem můžeme očekávat, že v blízké budoucnosti bude monitorování výskytu nemocí fungovat asi tak, jako jsme v dnešní době svědky u meteorologických služeb. Významnou perspektivou projektu je koordinace činností mezi pracovišti veřejného zdravotnictví a poskytování informací využitelných pro rozhodovací procesy v politické sféře.

Ukazuje se však, že dokonalému sdílení informací brání jazyková bariéra uživatelů z neanglicky mluvících zemí. Proto počítá projekt GHNet s postupným zaváděním jazykových mutací své domovské stránky (www.pitt.edu/HOME/GHNet/GHNet.html), zařazováním odkazů na zdroje v různých jazycích s krátkou anotací v angličtině, případně implementaci překladačů.

 

 

Evropská unie a nové pojetí veřejného zdravotnictví

V rámci Evropské unie dochází k zásadnímu posunu v chápání veřejného zdraví, kterého může být dosaženo nejen prostřednictvím zdravotní péče, ale rovněž za přispění sociálních, ekonomických, politických a správních změn. Vytváří se nová stupnice hodnot vyjadřující vztah mezi veřejným zdravotnictvím a trvale udržitelným rozvojem s orientací na ekologické myšlení. Rozhodující úlohu při demokratizaci systému veřejného zdravotnictví sehrává lepší přístupu ke zdravotnickým informacím. Problematika veřejného zdravotnictví bude přesunuta ze státní úrovně do kompetence místních samospráv, které budou zodpovídat za trvale udržitelný rozvoj svých regionů. Zdraví se musí stát ústředním motivem místní politiky včetně motivace a využití zdrojů na komunální úrovni. Zdůrazňuje se však zachování ústřední koordinace národních výzkumných programů a rozvoj integrace ekologických a zdravotnických aktivit v celoevropském měřítku.

Literatura

Chartered Institute of Environmental Health, Commission on Environmental Health : Agenda for Change.

CIEH Annual Congress, Bournemouth , UK., 7 September 1999.

Global Health Network Task Force.. Towards a global health network. Current Issues in Public Health 1,1995:

160-4

LaPorte E.R. et al. Global public health and the information superhighway. BMJ 308, 1994:1651-1652.

LaPorte E.R. Improving public health via the information superhighway. The Scientist 11 (16), 1997: 10

People will be able to surf across languages for health data on the Internet. BMJ 313, 1996: 1264-1265.

World development report 1993: investing in health. Oxford University Press, 1993.

http://www.pitt.edu/HOME/GHNet/GHNet.html