Logo INFORUM 2001 - zpět na home
O konferenci
Program
Sponzoři
Výstava
Ceny Inforum
FotoForum
Anketa
Výbor konference
Archív - předchozí ročníky

Název sekce

Nadstandardní informační služby knihoven a informačních středisek

Informační pracovníci a Evidence Based Medicine

Adéla Baková, Institut klinické a experimentální medicíny

Evidence based medicine, tedy medicína založená na důkazech, je trend, který se jako takový objevil zhruba před deseti lety. EBM, kladoucí důraz především na využívání výsledků klinických studií v praxi, vyvolává v řadách lékařů nadšení i skepsi. Přináší nejen nutnost změny uvažování, pracovních postupů a návyků, ale i změnu v práci s informacemi a vznik nových informačních zdrojů. Hlavní roli v jejich vytváření hraje Cochrane Collaboration, organizace složená z dobrovolníků vytvářejících metaanalýzy a systematické přehledy klinických studií. Přestože v tzv. Cochrane Groups jednoznačně převládají lékaři, neznamená to, že by informační pracovníci nemohli hrát v procesu zavádění EBM do praxe aktivní roli. Naopak, bez jejich znalosti efektivního vyhledávání a práce s odbornými informacemi, zkušenosti s uživatelskými školeními a propagace nových informačních zdrojů by se EBM omezila jen na úzkou skupinu nadšenců.

Úvod

Evidence Based Medicine (EBM) hýbe lékařským světem, o čemž svědčí vzrůstající počet odborných informačních zdrojů s přívlastkem evidence based v názvu i neustále se rozšiřující okruh lidí přicházejících s EBM do styku, ať už jako tvůrci a shromažďovatelé nebo jako uživatelé zmíněných produktů. Do které kategorie patří pracovníci lékařských knihoven a informačních center?

V souvislosti s informačními pracovníky se nejčastěji hovoří o jejich úloze v propagaci informačních zdrojů pro EBM, o vzdělávání uživatelů v oblasti vyhledávání v databázích typu Medline i v databázích specializovaných, např. Cochrane Database of Systematic Reviews, o předávání zkušeností a vytváření nástrojů pro efektivní vyhledávání. Jejich úloha tedy zatím spočívá především v pochopení idey EBM a informačních potřeby z ní vyplývajících a náležité přizpůsobení svých služeb. Je však vůbec možné, aby se široká obec lékařských knihovníků a informačních pracovníků aktivně podílela také přímo na vzniku ”evidence”?

Co je ”evidence”

Nejprve si ukažme, co je z pohledu EBM považováno za ”evidence” – důkazy správných postupů, především diagnostických a léčebných.

[Zdroj: SUNY Health Sciences Evidence Based Medicine Course Course Copyright © SUNY (State University of New York), 1997.]

Z obrázku jasně vyplývá, že v hierarchii tzv. důkazů či svědectví jsou nejvýše hodnoceny meta-analýzy, spolu se systematickými přehledy (ty na obrázku chybí), které zpracovávají výsledky souboru randomizovaných studií zabývajících se daným problémem, např. farmakoterapie hypertenze u starších osob, a v některých případech používají meta-analytické metody. Tyto přehledy se snaží podchytit nejen studie publikované, ale i ty nepublikované, u kterých je vyšší pravděpodobnost negativních výsledků, a které nebývají do standardních přehledových prací zahrnovány.

Po meta-analýzách následují samotné jednotlivé studie, randomizované, prospektivní, retrospektivní atd., jejichž výsledky jsou zpravidla publikovány v odborné literatuře a které tvoří největší část svědectví. Pro některé oblasti medicíny, zvané někdy šedé zóny, však existuje málo studií, a tak je nutno se spokojit s ostatními formami důkazů, např. kazuistikami, popisujícími jednotlivé případy.

Tvůrci ”evidence”

Většina ”důkazního materiálu” je, jak již bylo zmíněno výše, roztroušena v odborných časopisech a v šedé literatuře. Systematické přehledy, rozšířené abstrakty, kompendia a jiné formy ”vyšších důkazů” mají pak sloužit především pro usnadnění práce klinickým pracovníkům, kteří již nemusí prohledávat bibliografické databáze a následně se probírat stohy literatury vztahující se k jejich problému, neboť vše mají po ruce v instantní podobě. Hlavních specializovaných evidence based informačních zdrojů je v současné době dostupných několik. Patří k nim zejména Cochrane Database of Systematic Reviews z dílny The Cochrane Collaboration, časopisy Evidence Based Medicine (BMJ Group) a ACP Journal Club (American College of Physicians), které upozorňují na práce z hlediska EBM vysoce hodnotné, a nově také periodicky aktualizované kompendium Clinical Evidence shrnující nejnovější důkazy. Podívejme se podrobněji na jednotlivé zdroje, na to, jak vznikají, a zda se na jejich vzniku mohou podílet či přímo už podílejí kolegové z lékařských knihoven a informačních center.

The Cochrane Collaboration a systematické přehledy

The Cochrane Collaboration (dále jen CC), organizace založená v roce 1993, je mezinárodní sdružení dobrovolníků, organizovaných v tematických skupinách, tzv. Cochrane Groups, kteří se zabývají sestavováním systematických přehledů s cílem pomoci při klinickém rozhodování zpřístupněním kvalitních informací. Jeich práce je postavena na deseti základních principech (1), v nichž se nyní pokusíme najít souvislosti s činností knihoven a náznaky možné spolupráce. ”Desatero” má tuto podobu:

  1. Spolupracujte. Vytváření systematických přehledů je především týmová práce.
  2. Stavte na nadšení jednotlivců, získejte lidi z různých oblastí (aneb, přizvěte i knihovníky).
  3. Vyhněte se duplikacím (profesionální rešeršéři vám pomohou zjišťovat současný stav).
  4. Minimalizujte tendenčnost.
  5. Buďte aktuální (nechť má váš informační specialista vždy po ruce výsledky průběžných rešerší).
  6. Snažte se o relevanci.
  7. Podporujte přístup ke kvalitním informacím (knihovník budiž vaším věrozvěstem).
  8. Zajišťujte kvalitu.
  9. Zajišťujte kontinuitu.
  10. Odstraňujte bariéry.

Tolik principy a teď k práci samé. Proces vytváření přehledů zahrnuje formulování problému, vyhledání a výběr studií za použití elektronických databází, citačních rejstříků i ručního prohledávání souboru základních časopisů, následné zhodnocení kvality vyhledaných studií, sběr dat, analýzu a prezentaci výsledků, interpretaci výsledků a kontinuální aktualizaci již sestaveného přehledu novými údaji.

Z uvedených deseti přikázání i z postupu tvorby SP vidíme, že prostor pro participaci knihovníků a IP v procesu vytváření zdrojů pro EBM existuje, v dokumentech CC samotné i v odborných článcích je přímo voláno po podpoře z jejich strany a zdůrazňuje se důležitost jejich spolupodílení se (2, 3, 4). Jak by tento podíl mohl vypadat, jsme si částečně již ukázali. Zejména v prvních fázích tvorby systematického přehledu, kdy se provádí vyhledávání a výběr studií k danému problému, by se jistě uplatnila znalost jejich znalost informačních zdrojů a především zkušenost se sestavováním rešeršní strategie, zejména v bibliografických databázích.

V praxi to však zatím vyhlíží tak, že iniciativy se v rámci CC chopili především lékaři, kteří sice využívají různých rešeršních návodů vytvořených knihovníky a informačními pracovníky, ale těchto je v Cochrane Groups poskrovnu, přestože právě oni by mohli být integrální součástí každého editorského týmu .

ACP Journal Club a Evidence-Based Medicine

ACP Journal Club, dítě American College of Physicians, a jeho britský protějšek Evidence-Based Medicine vydávaný BMJ Publishing Group jsou specializované časopisy zaměřující se na sledování nejprestižnějších lékařských periodik, z nichž vybírají původní práce hodné pozornosti a následování. Ke každé vybrané práci je publikován strukturovaný abstrakt spolu s odborným komentářem k metodice a výsledkům studie. Na jejich vzniku se podílejí především špičkoví odborníci z jednotlivých oblastí medicíny, s informačními pracovníky se zatím příliš nepočítalo, ačkoliv právě tvorba abstraktů patří do náplně jejich práce a mají s ní bohaté zkušenosti. Tedy snad v budoucnu.

Clinical Evidence

Jak by měla spolupráce mezi tvůrci ”evidence” a informačními pracovníky vypadat, můžeme vidět na příkladu kompendia Clinical Evidence. Toto kompendium nejhodnotnějších svědectví je vytvářeno a pravidelně aktualizováno BMJ Group. K vybraným tématům jsou průběžně vyhledávány dokumenty ze specializovaných databází (meta-analýzy a systematické přehledy) a z odborné literatury a jsou zpracovány do stručných odstavců prezentujících současný stav výzkumu k dané problematice. Vztah Clinical Evidence a ostatních specializovaných EBM informačních zdrojů bychom mohli znázornit následujícím schématem, z něhož je zřejmé, že kompendium se snaží být jakousi nadstavbou nad všemi zbývajícími informačními zdroji.

Co je však velmi důležité je skutečnost, že na vyhledávání a výběru důkazů, které budou do kompendia zahrnuty, spolupracují lékaři-klinici a informační specialisté, kteří vyhledané studie posuzují podle kritérií určených k hodnocení kvality klinických studií. Účast informačních pracovníků je příkladem překonání jednoho z klasických mýtů opřádajících EBM (3), podle kterého je v této oblasti místo pouze pro experty na poli medicíny.

Závěr

Aktivní podíl informačních pracovníků v medicíně na tvorbě specializovaných informačních produktů určených na podporu klinického rozhodování a pro aplikaci principů EBM v praxi je možný, ba dokonce se zdá i velmi nutný a žádoucí. Vyžaduje pouze jedno, aby se tito urychleně seznámili se základními principy EBM a začali se tvůrcům ”evidence” více vnucovat nejen jako článek, který spojuje tvůrce a uživatele, ale i jako článek přímo v tvorbě.

Použitá literatura

  1. Cochrane Collaboration : strategic plan [online]. The Cochrane Collaboration, [1999] [cit. 06-04-2001]. Dostupný z WWW <http://www.cochrane.org/cochrane/stratp96.htm>.
  2. Responses – rasing awareness [online]. The Cochrane Collaboration, [1998] [cit 05-04-2001]. Dostupný z WWW <http://www.cochrane.org/cochrane/collres1.htm>.
  3. PETTICREW, Mark. Systematic reviews from astronomy to zoology : myths and misconceptions. British Medical Journal, 2001, vol. 322, iss. 7278, p. 98-101.
  4. RODRIGUEZ, Roberto J. Information systems : the key to evidence-based health practice. Bulletin of the World Health Organization, 2000, vol. 78, iss. 11, p. 1344.

 


Mgr. Adéla Baková, v roce 1998 absolvovala Ústav informačních studií a knihovnictví, v současné době vedoucí Vědecké lékařské knihovny IKEM.

 

Logo STUDIO aha! Grafický design 
© 2001 Studio aha!
Digital Art Studio Úvodní animace 
© 2001 Digital Art Studio

Copyright © 2001 Albertina icome Praha s.r.o.
INFORUM® a IN® jsou registrované obchodní známky.
Všechna práva vyhrazena. Na vaše připomínky se těší webmaster. Aktualizováno 27.05.2001