Logo INFORUM 2001 - zpět na home
O konferenci
Program
Sponzoři
Výstava
Ceny Inforum
FotoForum
Anketa
Výbor konference
Archív - předchozí ročníky

Název sekce

Informace pro podnikovou sféru a Competitive Intelligence

Patentové informace - internet versus komerční zdroje

Bohumil Boček, Medistyl s.r.o.

Dostupnost patentových informací na internetu a v komerčních centrech; možnosti formulace dotazu a porovnání získatelných informací v různých zdrojích. Optimální cestou je kombinace více databází, s ohledem na zamýšlené využití výsledků. Budou prezentovány výsledky průzkumu vzužívání patentových informací v předních evropských firmách.

Impulsem k přihlášení tohoto příspěvku byly dvě události:

1/ V loňském roce publikoval dr. Zdeněk Jonák v Daidalovi 1článek pod titulem: Znalostní procesor Cobrain pro oblast patentové literatury;

2/ Přístup k výsledkům studií na téma patentových informací, které si objednala firma Derwent Information, jeden z hlavních producentů sekundárních informačních zdrojů o patentech.

K události sub 1/

Využívám tohoto fóra, abych uvedl na pravou míru některé formulace, prezentované v tomto článku.

Pro představu cituji doslova alespoň pár vět: “Patenty nalezneme na konci řetězce, který začíná tvůrčím nápadem a pokračuje ověřováním na diskusních fórech, zveřejňováním v interních firemních dokumentech, časopisech a sbornících. Patentová literatura jako nejšedivější z šedivé literatury obsahuje však informace v maximálně redukované podobě, zpravidla spolehlivě ověřené a opatřené copyrightem”.

Jen těmto dvěma větám by bylo možno věnovat celý příspěvek, tedy jenom základní fakta:

Pro udělení patentu je základním požadavkem novost, to znamená, že jakékoliv zveřejnění předmětu vynálezu (i samotným autorem) před podáním patentové přihlášky může způsobit odmítnutí udělení patentu.

Definovat patenty jako “nejšedivější z šedivé literatury” je dost odvážné tvrzení; kdyby existovaly databáze skutečné šedé literatury na úrovni existujících informačních zdrojů patentových, řadě informačních pracovníků by se významně ulevilo.

Aby stát (reprezentovaný příslušným patentovým úřadem) udělil patent, vyžaduje od přihlašovatele podrobný popis vynálezu na takové úrovni, aby osoba znalá oboru byla schopna předmět vynálezu realizovat. Hovořit v souvislosti s patenty o maximálně redukované podobě nemá tudíž opodstatnění. Rozebírat rozdíl mezi patentovou ochranou a copyrightem je také nad rámec tohoto příspěvku.

Uvedený článek však pokračuje v podobném duchu dále a připouští i využití standardních internetových prohledávačů (Google, AltaVista) pro účely patentových rešerší. Konstatuje sice, že ve zvoleném přikladu nalezla AltaVista přes půl milionu stránek, “což předpokládá dny, týdny strávené pro vyhledání relevantních znalostí”, ale už samotná idea aplikace nástrojů tohoto druhu je pochybená.

Je skutečností, že v několika posledních letech se nabídka patentových informací na internetu významně rozšířila a tento trend bude nepochybně pokračovat.

Většina národních patentových úřadů (včetně českého Úřadu průmyslového vlastnictví) má své internetové stránky, kde zpřístupňuje informace o patentových dokumentech. Americký úřad dokončil vloni velký projekt a má nyní k dispozici kompletní soubor amerických patentů od čísla 1 (z r. 1836) ve faksimilní podobě, k vyhledávání jsou k dispozici plné texty patentů udělených v USA od r. 1976 ( http://www.uspto.gov ).

Mezi další významné zdroje patentových informací zpřístupňovaných na internetu zdarma je esp@cenet Evropského společenství, přístupný různými cestami ( i přes český http://www.upv.cz ), a Delphion Intellectual Property

Network (svého času součást IBM) – http://www.delphion.com .

I když přesnost vyhledávání v těchto specializovaných databázích se neustále vylepšuje, stále se pracuje s dokumenty v originální podobě, bez “přidané hodnoty”.

Setkáváme se tedy občas s názorem (a to nejen u patentových informací): Proč utrácet za informace z komerčních databází, když si to můžeme najít sami na internetu?

Jako částečnou odpověď na tuto otázku cituji (v původním znění) z úvodní stránky systému esp@cenet (via http://espacenet.ch ), obsahujícímu informace o cca třiceti milionech patentových dokumentů:

“Esp@cenet was designed as an information awareness programme and not as a professional search engine. Although esp@cenet can certainly be used to bring in-house collection of publications up to the minute or clear up the legal situation regarding recent patents, esp@cenet is no substitute for a professional search, the service of a patent attorney or industrial consultant”.

 

Sub 2/

Konkurenci ze strany internetových zdrojů samozřejmě pocítili i producenti komerčních patentových informačních zdrojů, mezi nimi i firma Derwent

Information. Zadala tedy marketingové studie, jednak na zmapování vlivu internetu na využívání komerčních služeb, jednak na obecnější témata ve vztahu k patentům 2,3 .

Vybrané výsledky ve formě grafů následují. Podkladem byly odpovědi na otázky uvedené v nadpisech grafů, počet respondentů kolísal mezi 235 a 350; studie týkající se internetu byla provedena v dubnu 1999, obecnější část pochází z r.1998.

Důležitým zjištěním bylo, že nabídka z internetových zdrojů patentových informací neovlivnila příliš úroveň využívání komerčních služeb (s přidanou hodnotou), u 20 % respondentů se využití komerčních databází zvýšilo – viz následující graf.

 V březnu letošního roku zpřístupnil Derwent svůj World Patent Index (WPI)

(databáze patentů ze 40 průmyslově rozvinutých zemí, více než 10 milionů záznamů) jako placenou službu na serveru http://www.delphion.com.

Určitou dobu lze u Derwenta sledovat trend umožnit běžným uživatelům využití vyhledávacích postupů, které byly dosud vyhrazeny pouze velkým uživatelům (s vysokými platbami za předplatné) – možnost grafické formulace dotazu na chemické struktury, speciální kódový systém pro patenty v oblasti fyziky a elektroniky, firemní kódy..)

Tak lze při jednom připojení provést kvalifikovanou věcnou rešerši ve WPI a

získat zdarma dostupné plné texty k nalezeným dokumentům. Tento způsob propojení komerčních a volně přístupných zdrojů se jeví v současné době pro uživatele jako optimální.

Dále uvedené grafy snad nepotřebují doprovodný komentář. Hlavním cílem prezentace těchto dat je možnost porovnání se situací v tuzemských organizacích a snad i jako inspirace pro další vývoj.

 

 1 Jonák Z. , Daidalos 1 (1), září 2000 ( http://daidalos.ff.cuni.cz)

2 Managing patent information: An emerging two-tiered approach to business information ; survey published by Derwent Information, May 1999

3 Managing patent information: The gulf between theory and practice; survey published by Derwent Information, May 1998


Ing. Bohumil Boček, absolvent VŠCHT Praha, obor makromolekulární chemie (1968), 1968-70 postgraduál McGill University, Montreal, Kanada 1970-76 Ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha 1977-82 Výzkumný a racionalizační ústav průmyslu papíru a celulózy, Praha 1983-91 Ústřední informační služba chemie (VÚTECHP-ÚISCH), Praha. Od r. 1992 pracuje ve společnosti Medistyl s.r.o., kde zpracovává rešerše ze zahraničních databázových center (převážně STN International) se speciálním zaměřením na patenty.
 

Logo STUDIO aha! Grafický design 
© 2001 Studio aha!
Digital Art Studio Úvodní animace 
© 2001 Digital Art Studio

Copyright © 2001 Albertina icome Praha s.r.o.
INFORUM® a IN® jsou registrované obchodní známky.
Všechna práva vyhrazena. Na vaše připomínky se těší webmaster. Aktualizováno 27.05.2001