Podnikavost a knihovnictví: podivný pár

Knihovny mají na jedné straně reputaci konzervativních institucí, příliš rigidních na inovace a změny, a na druhé straně se pokládají za otevřené vnějším vlivům, např. novým teoretickým směrům jako je teorie systémů, semiotika či modely řízení a marketingu. Podnikání je jeden z vnějších impulzů díky němuž moderní knihovny a jiné informační instituce začaly uvažovat i v této dimenzi. Zmenšený příliv financí do veřejných institucí, včetně knihoven, spolu s růstem požadavků na kvalitní a relevantní služby, jakož i expanze celého sektoru ICT v knihovnách a informačních střediscích přinutily knihovny zavést placené služby pro uživatele. Mnoho knihovníků to pokládá za první krok směrem ke knihovně jakožto podnikatelské entitě. Ale je tomu skutečně tak? Z čeho se vlastně skládá podnikání? Pokud jsou inovace a riziko fundamentálními rysy podnikání, mohou nalézt úrodnou půdu v tradičním knihovním prostředí a mentalitě? Podle guru v oblasti managementu Petera Druckera "jsou síly, které brání podnikání a inovacím v institucích orientovaných na služby veřejnosti této oblasti inherentní, jsou její integrální součástí a nelze je nijak oddělit". Lze stále doufat, že poslání knihovnictví a informačních služeb může být sladěno s podnikatelským duchem? Třeba se knihovny nějak odlišují od ostatních institucí nabízejících služby veřejnosti z titulu své vrozeného informačního, znalostního a edukačního charakteru. Anebo musí vidět realitu pouze očima uživatelů a nijak jinak? Takové a další otázky budou diskutovány v příspěvku. Analýza literatury a případové studie jsou hlavní metodické zdroje této práce o vztahu mezi knihovnictvím a podnikavostí.

O autorovi:

Audrone Glosiene získala doktorát v oboru sociálních věd v roce 1993, je docentkou a vedoucí katedry knihovědy na Fakultě komunikací Vilniuské univerzity, v letech 1994-1998 byla proděkankou Falkuty komunikací. Je autorkou a spoluautorkou řady knih o veřejném knihovnictví, historii knihy v Litvě a PR v knihovnictví a informačních službách. Publikovala přes 50 článků jak v Litvě tak v zahraničí. Má zkušenosti s řízením a účastí v mezinárodních projektech. Přednáší kursy Teoretické aspekty knihovědy a informačních služeb, Model veřejné knihovny, PR v knihovně a informačním středisku a Knihovna jako podnik. Je místopředsedkyní litevského Svazu knihovníků, působí v rámci školicího centra pro informační specialisty a je angažována v projektu DELCIS (Leonardo da Vinci).