Citační rejstříky představují svým základním principem, tj. propojením citujících a citovaných článků, zcela nový rozměr v bibliograficko-dokumentační činnosti. Pomocí takovýchto citačních propojení a jejich shlukování je možno sledovat komunikační strukturu vědních oblastí, včetně možnosti kvantitativního, numerického vyjádření vlivu či dopadu (impact) toho kterého článku či autora. Statistické hodnocení publikační činnosti a citačních ohlasů vyžaduje však nesmírné opatrnosti a velké pragmatické zkušenosti při hodnocení jak jednotlivců, tak vývoje celých vědních oborů.

Naše vědecká komunita zná již řadu let výhody i úskalí Science Citation Index tak, jak ho v 60. letech představil celému světu Eugene Garfield (ISI, Philadelphia, USA). A i když je dnes v České republice dostupný na více místech jako Web of Science a Journal Citation Reports, stále tam postrádáme větší zastoupení českých lékařských zdrojů.

Tabulka č. 1 -Pořadí titulů časopisů podle impakt faktoru - Česká republika

Zdroj: Journal Citation Reports 2000, ISI Philadelphia USA

Proto se již před více lety objevily snahy vytvořit obdobný nástroj i pro českou vědu a výzkum. V loňském roce dostaly tyto snahy pevnější obrysy v podobě uděleného grantového projektu Interní grantové agentury MZ ČR s názvem “Informační charakteristiky vývoje lékařské vědy a výzkumu” a vznikající databáze byla nazvána “Český citační rejstřík lékařských časopisů” (dále jen CR-CZ).

Zpracování této báze koncepčně vychází z počítačového zpracování národní lékařské bibliografie “Bibliographia medica čechoslovaca” (BMČ). A jako programového produktu bylo využito upraveného programu Tornádo (AiP Beroun). Báze obsahuje dvě subbáze - Citační rejstřík (CR) a Citační rejstřík -faktory (CRF). Pro potřeby demoverze vybrány tři modelové tituly časopisů - Vnitřní lékařství (základní časopis pro nechirurgické obory), Folia biologica (molekulární biologie a genetika) a Bratislavské lekárske listy (klinická i experimentální medicína, všeobecné lékařství), byly zpracovány vždy dva ročníky uvedených titulů časopisů, což je nutný rozsah pro výpočet impakt faktoru a dalších parametrů.

Tabulka č. 2 - Přehled zpracovaných záznamů

Poznámka:V závorkách na pravém okraji řádků [ ] vyznačeny výpočetní postupy.

Již v průběhu zápisu údajů, které měly být podkladem pro další zpracování, se objevily některé, které nebylo možno zjistit a doplnit přímo při zápisu, bylo je třeba odvozovat, v řadě případů dodatečně a často i složitě zjišťovat. Zásadní otázkou pro výpočet scientometrických faktorů se ukázala skutečnost, že periodika mění své názvy, některá zanikají a nově vzniklá nemusí mít vždy stejné zaměření a otázka, jak tuto skutečnost zohlednit v databázi. Dalším důležitým faktorem při zpracování je odstraňování duplicit - které bylo někdy i obtížné odhalit, protože autoři článků často nedodržují ani závazná pravidla stanovená redakcí jednotlivých titulů časopisů. Při tom existují i doporučení International Committee of Medical Journal Editors (ICMJE - pravidla Vancouverské dohody) s příklady jednotlivých typů citací.

K vytvoření vazebného nástroje mezi citovaným a citujícím dílem, které musí být jednoznačné, bylo využito osmimístného zpracovatelského čísla zdrojového (tj.citujícího) záznamu, které se při pořizování dat doplňuje do záznamu citované literatury.

Pro zpracované tituly časopisů byl také vypočítán impakt faktor (IF) a faktor bezprostředního vlivu (II) .

Tabulka č. 3 - Základní bibliometrické faktory (BMČ)” podle tří modelových časopisů pro 10 vybraných časopisů z BMČ - Řazeno abecedně podle názvu časopisu

Tabulka č. 4 -Základní bibliometrické údaje z báze “Citační rejstřík-faktory (BMČ)” podle tří modelových časopisů pro 10 vybraných časopisů z BMČ - Řazeno podle impact factor

Tabulka č. 5 -Základní bibliometrické údaje z báze “Citační rejstřík-faktory (BMČ)” podle tří modelových časopisů pro 10 vybraných časopisů z BMČ - Řazeno podle immediacy index

Vyhledávací možnosti jsou parametrizovány obdobně jako v SCI (resp. WoS) a odpovídají vyhledávacímu postupu v části “Cited Reference Search”. Jedná se o dotazy typu:

Které práce hledaného autora byly citovány?

Najdi práce, ve kterých byly citovány práce hledaného autora.

Kdo citoval hledaného autora v roce 1999?

Byl hledaný autor citován v roce 1999 ve Vnitřním lékařství?

Obr. 1 Ukázka vyhledávání v databázi CR - CZ

1

K těmto bázím patří databáze závěrečných zpráv grantů přidělených Interní grantovou agenturou MZ ČR od doby jejího vzniku (1991) do roku 2000. Tyto zprávy zpracovává a zpřístupňuje na své webovské stránce Národní lékařská knihovna Praha.

Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj vytváří a doplňuje každoročně další báze jako CEP-Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (vytvořena v roce 1993), CEZ -Centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu a RIV-Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje.

Všechny tyto báze mají některé styčné parametry, které by vhodným propojením s bázemi BMČ a CR-CZ mohly poskytnout tolik žádané údaje pro porovnání s výsledky ve WoS a ukázat tak současné i budoucí směry vývoje.

Tabulka č. 6 -Přehled vyhledávacích polí v databázích CR - CZ, WoS, IGA, RIV a CEP a možnosti jejich využití pro propojování informačních zdrojů pro vědu a výzkum

+ najde se v subbázi Citační rejstřík faktory

++ najde v subbázi Journal Citation Reports

1. Je nutno změnit způsob zpracování zdrojové báze BMČ, a tak vyřešit obtíže, které se ukázaly při zpracování dat do CR-CZ, a které zde nebyly zdaleka v celé šíři rozebrány. Chceme tudíž změnit celou zpracovatelskou linku, včetně možností připojení nejen abstraktu, ale případně i plných textů článků registrovaných v bázi (přechod na XML, ošetření copyrightových práv).
2. Propojení báze BMČ s novou bází CR-CZ - tedy propojení citujících a citovaných primárních pramenů - zájemci získají informaci o dalších pramenech s totožnou nebo příbuznou tématikou - tedy obdoba propojení v bázi WoS.
3. Informační propojení publikací, jako jsou grantové výstupy, s databázemi grantových agentur. Naše báze IGA totiž může nabídnout to, co WoS nemá, vyhledávání pomocí termínů z tezauru MeSH, který je v oblasti medicíny uznáván za terminologický jednotící prvek. Je však nutné při zápisu grantů používat přesnější rozlišovací prvky, které umožní odhalit jednoznačnou vazbu mezi grantovým projektem a články, které v rámci řešení grantu vyšly v časopisech ať již domácích či zahraničních. Tak by bylo možné také sledovat konkrétněji náklady na podporu vědy a výzkumu a mít informace o využívání těchto výsledků (costs-effectiveness) právě prostřednictvím citačních ohlasů v BMČ/CR-CZ.
4. Komplexní propojení národních publikačních výstupů s informacemi na národní úrovni v oblasti řízení vědy a výzkumu by umožnilo na základě citačních analýz a citačního chování sledovat a mapovat výzkumné fronty a výzkumné trendy.
5. V oblasti publikační aktivity jednotlivých nakladatelství je nutné požadovat dodržování jednotných závazných pravidel, a to jak při publikování jednotlivých článků, tak při citování použitých pramenů.

 

 

 

Literatura:

1. Principy vědní politiky České republiky na přechodu 21. století. Vláda ČR, 29.4.2000. Dostupný na www: http://www.vláda.cz/1250/vrk/rady/rvv/legisl/w98_397.il2htm
2. Garfield, E.: Citation indexes for science; a new dimension in documentation trough association of ideas. Science, 1995, vol. 122, p.108-111.
3. Königová, M. - Pessrová, H.: Příklady užití informetrických metod. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1986. 126 s.
4. Špála, M.: Jak publikují autoři z 1. lékařské fakulty v mezinárodním srovnání, také podle Science Citation Index. Sbor. Lék., 1997, roč. 98, č.1, s.45-50.
5. Pitterová, K.: Využití citačních rejstříků a impact factor. Prakt. Lék., 1999, roč. 79, č. 12, s.714-716.