Projekt "Zajištění základních dokumentografických databází pro technické univerzity", který získal v roce 2000 finanční podporu programu MŠMT LI si kladl vcelku jednoduchý cíl: vytvořit účelové sdružení technických univerzit, které získá skupinovou licenci k online využívání bází dat Compendex, Iconda, Inspec a Metadex a k navazujícím službám.

Nebylo těžké vytvořit skupinu, která se bude účastnit projektu, protože společným jmenovatelem všech účastníků byly technické vědy, které mají své místo na Českém vysokém učení technickém v Praze, na Vysokém učení technickém v Brně, na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava, na Technické univerzitě v Liberci. Zájem projevila Univerzita Karlova v Praze, konkrétně o přístup k databázi Inspec pro Matematicko-fyzikální fakultu. Když v roce 2000 vznikla Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, stala se v následujícím roce i tato univerzita účastníkem projektu.

V roce 2000, jistě si vzpomeneme, byly zkušenosti se zpřístupňováním a využíváním dokumentografických databází a dalších elektronických informačních zdrojů hlavně ve verzích na CD ROM. Online přístup do databázových center si platili většinou pouze výzkumní pracovníci na vysokých školách v rámci svých grantů.. Do určité výhody se dostalo ČVUT, které získalo v roce 1999 paušální přístup do databázového centra Dialog v programu Dialog Premier Gold Plan. Přístup byl umožněn do 900 databází. Tento program byl zkušebně nasazen v akademickém prostředí na období jednoho roku a ukázal se jako vynikající zkušenost po všech stránkách.

Pro projekt LI řešitelé zvolili ty báze dat, které se řadí mezi základní informační zdroje pro oblast techniky. Výběr bází dat vycházel zároveň z určité kontinuity, neboť tyto báze byly již minulých letech využívány na ČVUT v Praze, VUT v Brně, VŠB-TU Ostrava a ZČU Plzeň v rozsahu finančních možností jednotlivých škol. Zapojení TU Liberec a UTB Zlín do společného projektu s ostatními technickými univerzitami bylo přirozeným důsledkem snah o integrovaný přístup k informačním zdrojům. O účast v konsorciu projevila zájem také UK, protože databáze Inspec byla v minulých letech jedním z informačních zdrojů využívaných v prostředí MFF UK.

Návrh projektu předpokládal vytvoření sdružení podle §829 a násl. občanského zákoníku.. Teprve při vlastní realizaci se ukázalo, že není třeba sdružení vytvářet, protože účastníci projektu nesdružují ani finanční prostředky, ani žádný jiný majetek. Postačujícím závazným dokumentem se stala smlouva o společných záměrech, která obsahuje souhlas všech účastníků s výběrem informačních zdrojů, se způsobem jejich využívání a obsahuje taxativně vyjmenované povinnosti nositele a povinnosti spolunositelů.

Všichni uživatelé účastníků projektu mají přístup k databázím Compendex, Iconda, Inspec, Metadex. Výjimkou je MFF UK, která má přístup pouze do databáze Inspec. Přístup do databázového centra Dialog je řešen několika způsoby. Na základě požadavků řešitelů projektu firma Dialog Corp. vytvořila rozhraní tzv. DialogEasy, které nabízí vyhledávání pouze v daných čtyřech databázích, a to pomocí rešeršního formuláře a jednoduchého návodu. Toto rozhraní je využíváno většinou uživatelů. Dalším rozhraním je tzv. DialogWeb, který je standardním rozhraním s rozšířeným vyhledáváním podle všech indexovaných polí. Tento způsob přístupu volí spíše zkušenější uživatelé, neboť předpokládá určitou znalost rešeršní strategie - možnost vytvoření podrobného rešeršního dotazu, a tím získání relevantních odkazů, s využitím znalosti struktury záznamů uložených v databázi.

Technické řešení projektu má na starosti řešitelské pracoviště - Výpočetní a informační centrum ČVUT. Pro přístup do databázového centra Dialog byla již v roce 2000 vytvořena aplikační proxy, která umožňuje využívání databází uživatelům zúčastněných řešitelů nejenom z jejich pracovišť, ale z libovolného místa, kde se právě nacházejí (doma, stáž aj.). Aplikační proxy byla napsána v jazyce PHP, je spuštěna na počítači s operačním systémem Linux a webovým serverem Apache. Tato proxy také umožňuje sledování statistiky využití nikoli podle IP adres, ale podle skutečných jmen uživatelů, což je neocenitelné, zejména díky existenci počítačových studoven, kde se za jeden den vystřídá na jednom počítači i několik desítek uživatelů. Jmennou autorizaci používá ČVUT, VŠB-TUO a ZČU. Ostatní účastníci používají pro autorizaci pouze svých IP adres, taková je zvyklost na jejich školách. ČVUT využívá pro autorizaci celouniverzitní sítě Netware, VŠB-TUO systém LDAP a ZČU systém Kerberos.

V roce 2001 byl vytvořen na řešitelském pracovišti nástroj pro statistické sledování využití databází. Firma Dialog Corp. sice poskytovala údaje o přístupech do databází, ale ne všechny údaje souhlasily se skutečným využíváním databází. Po zdlouhavém jednání bylo dosaženo toho, že od září 2001 začaly sice chodit správné údaje v elektronické podobě, ale přehledy lze sestavovat pouze podle uživatelů a databází, nikoli podle času přístupu. Protože Dialog neposkytuje informace o počtech zobrazených záznamů a o počtech přihlášení, východiskem pro sledování využití databází se stalo monitorování využívání databází na řešitelském pracovišti.

Již při návrhu projektu řešitelé uvažovali, že vedle přístupu k databázím jako sekundárním informačním pramenům je třeba hledat cesty pro získávání primárních dokumentů, které většinou knihovny účastníků nevlastní, ale vědí, kde je získat. Proto také jednotliví účastníci projektu vložili do projektu prostředky na financování dodávání primárních dokumentů, příp. na přístup k dalším “nepředplaceným” databázím Dialog. Těmito prostředky bylo zajišťováno dodávání plných textů buď přímo z databází Dialogu (to se dělo pouze v malé míře, protože dodání plného textu článku touto cestou je velmi drahé) nebo prostřednictvím meziknihovních služeb v národním i v mezinárodním měřítku. Prostřednictvím služeb (a plateb!) knihovny tak akademičtí pracovníci měli pohodlnější a rychlejší přístup k odborné literatuře než dřív. Zajišťování bylo velice rychlé, protože služba dodávání dokumentů probíhala většinou elektronickou cestou, v případě ČVUT tato služba umožnila dodat kopii dokumentu až na uživatelův stůl, resp. jeho tiskárnu. Vedle této služby bylo možné využívat službu “pay-as-you-go”. Každá knihovna účastníka projektu má uzavřenou individuální smlouvu s firmou Dialog, která umožňuje přístup de facto ke všemu, co Dialog nabízí - ale za úplatu. Placený přístup je přes individuální heslo a je v rukou knihovníků. Celý tento komplex doplňujících služeb (nadstavba projektu) představuje významný rozvoj zúčastněných knihoven podle toho, v jaké míře jsou samy ochotny tyto služby rozvíjet.

Co z toho tedy mají konkrétní uživatelé a jak vlastně využívají databáze? Knihovníci mají možnost soudit jednak dle ohlasů, se kterými se setkávají při kontaktu s uživateli, jednak podle požadavků, se kterými se na ně obracejí. A jsou to požadavky, jak na zajištění konkrétního primárního dokumentu, tak na konzultace k vlastní práci s elektronickými zdroji. Tyto požadavky představují zpětnou vazbu knihovníkům pro to, jak a kterým směrem mají rozvíjet svoje služby, připravovat konzultace a semináře.

Základním nástrojem pro hodnocení využití vybraných dokumentografických databází jsou již výše zmíněné statistiky. Vědomi si velkého významu statistik, řešitelé nezůstali (jako bohužel v některých jiných projektech LI) pouze u pasivního přijetí toho, co v tomto směru mohli dostat jako standardní výstupy od firmy Dialog Corp., ale začali sami monitorovat přístupy uživatelů do databází a tyto informace zpracovávat.

Pro vyhodnocování efektivnosti projektu se používají data z rozhraní DialogEasy, i když data z využívaní rozhraní DialogWeb jsou také k dispozici. Statistiky sledují počty zobrazených dokumentů (záznamů), počty přihlášení a počet hledání v databázích. Výstupy těchto údajů lze sledovat podle jednotlivých uživatelů nebo IP adres, ze kterých byly dotazy učiněny. Dalším výstupem jsou počty zobrazených záznamů podle jednotlivých univerzit. Dále je možné sledovat, jak byly využívané konkrétní databáze. Systém statistik nabízí i přehledy využití podle času, a to v rozlišení měsíc, týden, den i rok, a opět sumárně pro celé konsorcium nebo rozloženě po jednotlivých institucích. Statistické výstupy jsou pro jednodušší znázornění doplněny grafy. Domníváme se, že systém statistik postihuje všechny možné pohledy na využití databází a že je velmi dobrým nástrojem pro hodnocení efektivnosti projektu.

Systém statistik sleduje údaje od května 2001. Za bezmála jeden rok bylo zaznamenáno skoro 5 000 přihlášení do DialogEasy (přes rozhraní DialogWeb to bylo 600 přihlášení), zobrazeno bylo 52 000 záznamů (v DialogWebu 2 700 záznamů). Největší zájem byl o databázi INSPEC (23 tisíc zobrazených záznamů). Jedná se o stěžejní databázi, která je oborově zaměřena na elektrotechniku, elektroniku, výpočetní techniku a fyziku. Inspec je také ze čtyř zpřístupňovaných databází nejobjemnější a nejdražší. Tradičně velký zájem je i o databázi Compendex, která pokrývá inženýrské obory (20 tisíc zobrazených záznamů). Databáze Metadex (hutnictví, materiály a další obory) a Iconda (stavebnictví) jsou zdánlivě využívané méně, ale je to dáno jejich specifickým zaměřením a jejich menším objemem.

Knihovníci dobře vědí, že se zpřístupňováním elektronických informačních zdrojů to není jako “s houskou na krámě”. Přestože ze statistik a ohlasů je zřejmé, že značný počet uživatelů má zájem o informace z databází Dialog, stále je třeba tyto zdroje propagovat, připravovat a nabízet školení, semináře a individuální konzultace pro práci s nimi. Na začátku to byla propagace formou letáků a informací na webových stránkách. Pro větší účinnost byly realizovány semináře s ukázkami práce s jednotlivými databázemi, adresné informace šly na jednotlivé katedry i k jednotlivým pracovníkům. S většími či menšími úspěchy se postupně daří i naplňovat program Pozvěte knihovníky do výuky. Učit studenty, doktorandy (někde i akademické pracovníky!), jak pracovat s databázemi je nekončící proces, ale je sympatické, jak se s ním knihovníci vyrovnávají. Nabyté zkušenosti ukazují, že kruh uzavírá tradiční výuka, ve které velmi často elektronické informační zdroje ještě nemají svoje pevné místo.

V letošním roce došlo k dlouho očekávanému propojení dokumentografických databází s plnými texty službou Dialog e-linking. Protože většina členů konsorcia Dialog má konsorciální přístup (díky dalším projektům LI) k vybraným časopisům vydavatelství Springer, Elsevier, Wiley, Academic Press, mohou uživatelé z přístupového rozhraní Dialog získat plný text článku ve formátu PDF.

Služba Dialog e-linking má pro koncového uživatele jednoznačné výhody. Na prvním místě je to rychlost, s jakou je uživatel uspokojen v konkrétní potřebě. Další výhodou je pohodlí, které ho nenutí přihlašovat se do jiné služby (např. ScienceDirect, když se jedná o článek v časopisu vydavatelství Elsevier) a hledat plný text. Výhodou je také propojení na ty časopisy, které uživatel sám nesleduje, služba e-linking ho k nim navede. Výhodou je i využití individuálních přístupů k e-časopisům, které má předplacené fakulta, katedra nebo jednotlivý výzkumný pracovník v rámci grantu - vydavatel registruje IP adresy.

Služba Dialog e-linking je v rámci konzorcia v provozu od 1. dubna 2002, takže nelze zatím hodnotit její využití. S jistotou lze ale říci, že zpřístupňování plných textů je služba, o které se všem - výzkumným pracovníkům i knihovníkům - ještě před několika málo lety ani nezdálo.

Projekty programu LI jsou právě uprostřed svého života, s trochou nadsázky jsou na začátku slunného léta, takže by se chtělo říct, že je čas odpočinku a užívání. Všichni víme, že tomu tak není, protože velmi brzy přijde otázka zimy “cos dělal v létě?” a my na ni musíme myslet už teď. Na to, kde získáme finanční prostředky na financování konsorcia Dialog po roce 2004, je-li je třeba upravovat věcný záměr, jak lépe a efektivněji zhodnocovat vložené prostředky, jakými službami jej doplnit……..