INFORUM 2002 Hlavní stránka   O konferenci Program Sponzoři Výstava Ceny INFORUM
Fotoforum Anketa Organizační výbor Přihláška

 

Velkoplošné licence na EIZ a jejich využití - část I

Předseda: Svatopluk Rieger, Slezská univerzita, Opava a Univerzita Palackého - Informační středisko Přírodovědecké fakulty, Olomouc

22.5.2002

8:30 - 12:30

Nová aula

Jednotná informační brána CASLIN : projekt Národní knihovny ČR a Univerzity Karlovy

Bohdana Stoklasová, Národní knihovna České republiky, Praha

Pavel Krbec, Ústav výpočetní techniky, Univerzita Karlova, Praha

Jednotná informační brána CASLIN umožňuje jednotný a snadný přístup k heterogenním informačním zdrojům včetně plných textů. V příspěvku budou souhrnně prezentovány cíle i výsledky projektu a budou představeny hlavní funkce použitých nástrojů MetaLib a SFX. Podstatnou součástí příspěvku bude praktická ukázka možností využití Jednotné informační brány z pohledu uživatele.



Vznik projektu - důvody

Většina českých knihoven má již dnes charakter hybridních knihoven, které poskytují informace z klasických i elektronických zdrojů, a kromě vlastních informačních zdrojů využívají stále více zdroje externí. Heterogenní povaha informačních zdrojů přináší nové, před několika málo lety těžko představitelné možnosti, ale také řadu problémů, které je nutné v knihovnách řešit v zájmu zajištění maximálního možného pohodlí pro uživatele. Uživatelé knihoven se mění - již dávno se nespokojí s online katalogem knihovny s nevlídným uživatelským rozhraním, chtějí mnohem více. Jako uživatelé internetu jsou zvyklí na snadný a okamžitý přístup k informacím z nejrůznějších oblastí a zajištění snadného a komplexního přístupu k informacím očekávají zcela logicky i od knihoven. Chtějí-li knihovny a knihovníci obstát na informačním trhu, musí nabídnout kvalitativně nové služby.

V současné době jsou uživatelé při práci s heterogenními informačními zdroji nuceni vypořádat se s různým uživatelským rozhraním jednotlivých služeb (více či méně vlídným), naučit se řadu způsobů formulace dotazu, jsou nuceni se opakovaně přihlašovat a odhlašovat a poradit si s výstupy nejrůznějšího charakteru, řešit problémy různého výstupního formátu a problémy s různým kódováním diakritiky.

Knihovny by měly nabídnout svým uživatelům integraci služeb bez opakovaného přihlašování a odhlašování v jediném, uživatelsky vlídném rozhraní, možnost klást dotazy jednotným způsobem a v jednotné podobě dostávat i výstupy a to jak informace o dokumentech tak vlastní primární dokumenty (především plné texty, ale i obraz, zvuk atd.), na základě získaných informací snadno získat nabídku dalších souvisejících informací a mít možnost pracovat ve vlastním, předem nadefinovaném prostředí s předdefinovanými preferovanými zdroji. Jinými slovy - většina toho, co dnes uživatele zatěžuje, by měla probíhat “v pozadí”. K tomu knihovny potřebují kvalitní programové vybavení pro zajištění výše uvedených funkcí, dobré nástroje pro správu informací o vlastních i externích zdrojích, nástroje pro správu informací o uživatelích a dostatek kvalifikovaných pracovních sil pro efektivní využití všech těchto nástrojů.

Překážkou pro komplexní zpřístupnění klasických fondů českých knihoven a snadnou navigaci uživatelů hledajících informace k určitému tématu do knihoven silných právě v hledané oblasti je nekvalitní popis obsahu fondů na stránkách většiny českých knihoven a absence údajů umožňujících makropohled na fondy našich knihoven. Chybí komplexní a srozumitelná tematická mapa našich knihoven vytvořená na základě jednotné metodiky, koordinace v oblasti budování a využívání fondů nepatří k silným stránkám českého knihovnictví. Důsledkem je plýtvání v nedostatku - nedostatečné finanční zdroje na nákup dokumentů nejsou optimálně využívány. Zároveň chybí přesvědčivá argumentace (jasná čísla a grafy), která by zvýšila šance českých knihoven na navýšení prostředků na doplňování fondů.

Vysoké procento uživatelů Národní knihovny tvoří studenti a pedagogové Univerzity Karlovy. Koordinace činností směřujících ke zlepšení jejich uživatelského komfortu ve smyslu sjednocení uživatelského prostředí a budování fondů je však prozatím minimální.

 

Cíle projektu

Projekt Jednotná informační brána pro hybridní knihovny

http://jib-info.cuni.cz/dokumenty/branaprojekt.html

usiluje o zlepšení situace ve všech výše uvedených oblastech. Projekt byl podán a schválen v rámci programu výzkumu a vývoje - jedná se o dvouletý projekt s financováním pro roky 2001 a 2002. V textu projektu je cíl specifikován takto:

Cílem projektu je vytvoření Jednotné informační brány (JIB), která umožní uživatelům jednotný a snadný přístup ke klasickým fondům knihoven i elektronickým zdrojům (blízkým i vzdáleným). Výsledkem řešení projektu bude JIB pro NK a UK, u nichž existuje podobná informační gesce.

Řešení projektu probíhá ve dvou hlavních liniích:

  1. Implementace zahraničních technických nástrojů a standardů pro JIB v ČR. Po analýze nástrojů nejvhodnějších k dosažení cíle projektu byly zvoleny dva produkty distribuované firmou ExLibris http://www.exlibris.co.il/intro1.html:
  2. MetaLib http://www.exlibris.co.il/metalib/overview.html

    a SFX http://www.sfxit.com/

    z mezinárodních standardů jsou aplikovány především OpenURL, Z 39.50, UNICODE

    a MARC 21.

  3. Vytvoření předpokladů pro optimální fungování JIB: jednotné věcné zpracování, jednotný popis fondů českých knihoven metodou konspektu a spolupráce při jejich budování/využívání.

Výsledky řešení projektu za rok 2001 popisuje zpráva

http://jib-info.cuni.cz/dokumenty/zprava2001/JIBTEXT.htm

JIB se velmi rychle rozvíjí, od konce roku 2001 došlo k řadě změn. Současný stav shrnuje následující text.

 

Současný stav

Cílem původního projektu VaV bylo vytvoření JIB pro NK a UK s tím, že po zprovoznění a otestování v těchto dvou institucích (pilotní fáze) budou přizvány ke spolupráci i knihovny další. Již během prvního roku řešení (2001) se ale k projektu připojila skupina knihoven řešících projekt s obdobnou tematikou pro oblast STM

http://jib-info.cuni.cz/o_nas/stm/jib-stm.html

Tím se společný projekt stal od počátku de facto projektem národní informační brány. V roce 2002 projevily zájem o účast v projektu i slovenské knihovny, čímž jeho rámec překročil národní hranice. Hladký start projektu JIB byl možný díky výsledkům dosaženým v předcházejících letech pod hlavičkou projektu CASLIN

http://www.caslin.cz:7777/caslin/historie/document.html

(především oblast standardizace a vytvoření jednotného základu sítě knihoven), JIB je jedním z jeho logických vyústění a pokračování, což vyjadřuje úvodní obrazovka JIB:

 

Vzhledem k zájmu slovenských knihoven o připojení k projektu se rýsuje reálná šance na vytvoření souborného katalogu CASLIN v původně plánované česko-slovenské dimenzi (v původně neplánované virtuální podobě) v roce 2002. V současné době jsou prostřednictvím JIB přístupné všem uživatelům v rámci MetaLib jako volně dostupné zdroje-prameny (=místo, kde lze “odstartovat” hledání) následující české katalogy a databáze:

Dále mají uživatelé JIB k dispozici řadu katalogů a databází zahraničních knihoven. Z několika stovek dostupných zdrojů byly prozatím vybrány ty, u nichž lze předpokládat vysokou míru využití v českých knihovnách, další budou doplněny podle požadavků uživatelů JIB.

Na základě přihlášení a nezbytného ověření mají uživatelé k dispozici další (placené) zdroje včetně plných textů. Následující ukázka představuje současnou nabídku pro předmětovou kategorii Ekonomické vědy, obchod.

 

Od pramene

 

jsou uživatelé JIB díky nabízeným přidaným službám (SFX) směrováni k dalším souvisejícím cílům.

 

Další významnou linií projektu JIB je vytvoření předpokladů pro optimální fungování JIB: jednotné věcné zpracování, jednotný popis fondů českých knihoven metodou konspektu a spolupráce při jejich budování/využívání. Této linie se zde dotkneme pouze krátce, bude předmětem samostatných příspěvků.

Předpokladem pro jednotné věcné zpracování je vytvoření národního standardu pro věcné zpracování - souboru věcných autorit. Soubor věcných autorit je postupně budován a zveřejňován v NK. Vychází z mezinárodního standardu LCSH (Library of Congress Subject Headings). Součástí autoritního záznamu je notační znak systematického selekčního jazyka (Mezinárodní desetinné třídění) související s autoritním záhlavím. Tím dochází k propojení předmětového a systematického selekčního jazyka v zájmu zvýšení uživatelského pohodlí při vyhledávání.

V úvodu příspěvku bylo konstatováno, že překážkou pro komplexní zpřístupnění klasických fondů českých knihoven a snadnou navigaci uživatelů hledajících informace k určitému tématu do knihoven silných právě v hledané oblasti je nekvalitní popis obsahu fondů na stránkách většiny českých knihoven a absence údajů umožňujících makropohled na fondy našich knihoven. Chybí komplexní a srozumitelná tematická mapa našich knihoven vytvořená na základě jednotné metodiky, koordinace v oblasti budování a využívání fondů nepatří k silným stránkám českého knihovnictví. Aplikace metody konspektu

http://jib-info.cuni.cz/dokumenty/stk2001/STKKONSPEKT.ppt

v českých knihovnách by měla přispět k nápravě situace. Metoda konspektu je prozatím aplikována v NK, výsledek i potřebné dokumenty jsou k dispozici na stránkách NK. Předmětové kategorie konspektu byly aplikovány v projektu JIB, kde tvoří “tematické rozcestí”.

 

 

Jednotná informační brána CASLIN a CASLIN - souborný katalog ČR

V souvislosti se souběžnou existencí JIB, která je mj. i virtuálním souborným katalogem, a fyzickým souborným katalogem CASLIN, se opakovaně objevují otázky typu:

  • Je lepší fyzický souborný CASLIN nebo JIB jako virtuální souborný katalog?
  • Potřebujeme JIB, když už zde máme fyzický souborný katalog CASLIN?, nebo naopak
  • Budeme po plném zprovoznění JIB CASLIN ještě potřebovat fyzický SK CASLIN?

V úvodu je třeba poznamenat, že v případě JIB a CASLIN-SK ČR nejde o konkurenci nebo dokonce o “boj o místo na slunci”. Naopak - je třeba usilovat o dobré fungování obou systémů a jejich vzájemné doplňování. JIB je mj. i virtuální souborný katalog. Je to jen jedna z mnoha dalších funkcí. Ideálem je návaznost na dobře fungující fyzický národní souborný katalog a další souborné katalogy, včetně zahraničních a mezinárodních. Na jedné straně JIB umožňuje více než fyzický národní souborný katalog, na druhé straně umožňuje méně. V rovině zdrojů umožňuje JIB ve srovnání s CASLIN-SK ČR více díky přímé integraci zahraničních zdrojů a přidaných služeb, méně naopak proto, že vzhledem k širokému záběru JIB není cílem kompletní integrace jednotlivých malých českých knihoven, které mohou být naopak v úplnosti zahrnuty v CASLIN-SK ČR. V rovině funkcí je výhodou JIB možnost vyhledávání a lokalizace dokumentů v českých i zahraničních knihovnách

až na úroveň aktuálního stavu knihovních jednotek, po doplnění funkce stahování záznamů bude pro katalogizátory jistě příjemná možnost jednoduché volby (případně stálé předvolby) knihoven, z nichž si určitá instituce přeje záznamy stahovat, včetně začlenění zahraničních knihoven - např. Library of Congress a dalších. Možnost volby formátu (UNIMARC nebo MARC 21) usnadní našim knihovnám jak využívání zahraničních zdrojů, tak přechod od formátu UNIMARC na formát MARC 21. JIB ale neumožňuje a nebude umožňovat online katalogizaci do společné báze. Absence společné fyzické báze bibliografických záznamů vyplývá z podstaty virtuálního souborného katalogu.

Až dosud jsme se zabývali výčtem a ukázkami toho, co JIB v současné době nabízí svým uživatelům. Čtenáři příspěvku tak získali určitou představu o tom, jak “jednoduše” JIB funguje. Jednoduché použití, jednotné prostředí a vyhledávání a další pro uživatele příjemné vlastnosti JIB jsou podmíněny existencí poměrně mohutného technologického i lidského potenciálu “v zákulisí”. Právě jemu budou věnovány následující kapitoly.

 

MetaLib a SFX aneb základní SW zajištění projektu

Nejprimitivnějším nástrojem usnadňujícím vyhledávání jsou jednoduché informační portály. Jedná se v podstatě o seznamy heterogenních zdrojů (někdy tematicky strukturované nebo orientované) a uživatel si pouze vybere, který zdroj použije. S každým zdrojem pak uživatel zachází specifickým způsobem - formální tvar dotazu i forma odpovědi jsou pro každý ze zvolených zdrojů různé. Typickým příkladem je “Brána informací” na UK. (Jde opravdu o portál, nikoli o bránu, alespoň v naší terminologii.)

 

 

 

Portál nabízí určitému okruhu uživatelů (těm, kteří mají IP adresy z prostoru UK) určité (vždy stejné) zdroje informací. Cizí návštěvníci pak portálem neprojdou.

Dalším, jen v jistém smyslu pokročilejším, typem jsou paralelní prohlížeče. Umožňují poslat jeden dotaz několika cílům a odpověď pak prezentují jednotným způsobem. Pravděpodobně první paralelní prohlížeče, vyvinuté u nás, byly AT PAR a TINWEB. AT PAR je produkt vyvinutý na MU v Brně (Bartošek, Horák, Brno, 1998). Dokáže současně prohledávat katalogy provozované v systémech Aleph a Tinlib. Druhým paralelním prohlížečem (OPACem) používaným v českém prostředí je TINWEB (Horák, Hučín, Olomouc,1997). TINWEB má dvě funkce - je to paralelní prohlížeč pracující nad DB systému T Series a zároveň i realizuje http rozhraní. Systémy T Series vybavené prohlížečem-rozhraním TINWEB mohou být paralelně prohledávány - viz následující obrázky.

 

 

Za povšimnutí stojí, že v případě prohlížeče TINWEB je rozhraní spolupracujících systémů stejné, zdroje jsou homogenní a komunikační model je typu peer-to-peer. Služby se nabízejí všem, ale nejsou pro všechny stejné. K některým službám mají přístup jen někteří uživatelé. V případě prohlížeče AT PAR je tomu jinak - systém pracuje s dvěma typy rozhraní, zdroje jsou heterogenní, komunikační model připomíná typ server-klient. Všem jsou nabízeny stejné služby.

 

 

 

 

 

Bylo by samozřejmě pěkné mít k dispozici nástroj, který by měl vlastnosti portálu i paralelního prohlížeče. Nástroj, který by umožňoval:

  • přistupovat jako portál k HETEROGENNÍM zdrojům ale VŽDY (z hlediska uživatele) jedním a jednotným způsobem (jako to dělá prohlížeč)
  • prezentovat výsledek VŽDY jedním, jednotným a přehledným způsobem
  • rozlišit uživatele a předložit mu personifikovanou nabídku.

Nástroje tohoto typu budeme nazývat informačními branami. Z požadavků na informační bránu je zřejmé, že každá informační brána musí obsahovat jednak prostředky pro správu a popis (tedy katalogizaci) informačních zdrojů a jednak prostředky pro správu a popis uživatelů a jejich práv. Musí také obsahovat prostředky pro komunikaci se zdroji. Zdá se tedy lákavé využít pro vytvoření informační brány stejné prostředky, jaké se používají při vytváření knihovnických systémů - tohoto postupu využila firma ExLibris a na principech a technologiích, použitých v knihovnickém systému Aleph, postavila i svoji informační bránu MetaLib.

Každá informační brána (tedy i MetaLib), alespoň tak jak jsme informační brány popsali, je tedy inteligentní paralelní prohledávač heterogenních informačních zdrojů - žádné jiné služby než vyhledávání jsme zatím nespecifikovali. Ale například o TINWEBu uživatelé vědí, že jim nabízí i jiné služby, než jen vyhledávání (nabízí např. i služby související s cirkulací). Bylo by tedy vhodné a příjemné, kdyby informační brána nabízela i další služby. Ukazuje se však jako výhodné oddělit “systém pro poskytování přidaných služeb” od systému vyhledávacího, zajistit jen kooperaci těchto systémů a umožnit, aby “systém přidaných služeb” mohl pracovat nezávisle na systému vyhledávacím, tj. nezávisle na informační bráně.

Autonomní systém pro poskytování přidaných služeb byl vyvinut na univerzitě v Ghentu pod jménem SFX, ideovým otcem byl Herbert Van de Sompel. Firma ExLibris systém SFX odkoupila a dále ho rozvíjí. Ve spojení se systémem MetaLib (ale i samostatně) představuje SFX nástroj, který významným způsobem zvyšuje efektivitu práce s heterogenními informačními zdroji v prostředí internetu.

 

Dále stručně popíšeme, jak MetaLib a SFX pracují.

 

Na první pohled je zřejmé, že ideově se AT PAR a MetaLib neliší. Liší se ovšem rozsahem nabízených možností a univerzalitou zdrojů i přípustných rozhraní. MetaLib neprohledává jen katalogy, prohledává všechny obvyklé zdroje informací a není omezen na předem daná rozhraní. Komunikuje samozřejmě prostřednictvím Z39.50, ale může komunikovat (po dohodě a příslušné specifikaci) i pomocí rozhraní vlastního.

 

 

 

 

 

 

Typické prohledávané zdroje jsou katalogy, plné texty, databáze, archivy. Služby, které Metalib nabízí jsou personifikované, systém tedy musí mít prostředky a data nutná pro autentikaci a autorizaci uživatele. (Autentikací rozumíme kontrolu identity uživatele prostřednictvím loginu a hesla případně přiřazení statutu “anonymní”. Autentikace slouží k otevření konkrétního personifikovaného uživatelského profilu. Autorizace je proces, který na základě loginu a IP adresy uživatele, jeho statutu, domovské instituce atp. přidělí podle vnitřního nastavení práva přístupu ke zdrojům.) Autorizace souvisí se zdroji - systém tedy musí udržovat a spravovat i údaje o zdrojích. Všechna tato data jsou soustředěna v tzv. Znalostní bázi.

 

 

 

Na dalším obrázku je příklad údajů o zdroji (zkatalogizovaný zdroj).

 

Znalostní báze obsahuje i popis procesů, tedy popis práce se zdroji. V typickém případě MetaLib přeformuluje dotaz do forem vhodných pro zvolené zdroje, odešle dotazy, přijme odpovědi (výsledky), převede je do svého formátu a zobrazí . Nabídne deduplikaci a případně ji provede. Pokud pracuje i se systémem SFX, tak nabídne přidané služby.

 

Příklad prezentace výsledků:

MetaLib je tedy, jak jsme viděli, ideově jednoduchý. Systém SFX, systém pro nabídku přidaných služeb, je složitý. Abychom alespoň trochu nahlédli do toho, jak pracuje, budeme muset rozlišovat (a to dynamicky) entity informačního světa podle role, kterou jim v daném okamžiku přisoudíme. Entitu, prostřednictvím které jsme právě uskutečnili vyhledávání, tedy tu, ve které se právě nacházíme, budeme nazývat PRAMEN. Pramen nám může po provedeném vyhledání nabídnout další (přidané) služby. Příkladem je např. ATPAR, TINWEB, (viz obr. ATPAR výsledek), které nabízejí službu “odskok”. Místo, nebo entita, ve které se služba realizuje, se nazývá CÍL ( v našem případě služby “odskok” jsou tedy cíli katalogy v Praze a v Olomouci. Systém SFX se pak dá charakterizovat jako systém zajišťující a koordinující spolupráci pramenů s cíli (viz. následující obrázek).

 

Rozeberme pro ilustraci typickou nabídku přidaných služeb zdroje OPAC ( v našem případě to bude TINWEB). OPAC vyhledal záznam a nabídl prostřednictvím ikony SFX další služby, zatím nespecifikované. Pokud uživatel další služby aktivuje (tj.klikne na ikonu SFX) vygeneruje zdroj (tedy TINWEB) požadavek a odešle ho systému SFX (odešle ho SFX serveru). Požadavek má formu tzv. Open URL a obsahuje jen metadata záznamu, identifikaci uživatele a identifikaci zdroje (viz. následující obrázek).

 

 

Open URL tedy neobsahuje žádné údaje o cílech. SFX server OURL zpracuje (disponuje podobně jako Metalib znalostní bází) a nabídne uživateli konkrétní přidané služby a to v závislosti na záznamu (proto se posílala metadata) a na uživateli (proto se posílala data identifikační). Uživatel pak může nějakou službu aktivovat. Typickým pramenem je OPAC, mezi typické cíle patří databáze plných textů, dodávání dokumentů, MVS, služby internetovských vyhledávačů.

 

 

Co je třeba udělat pro to, aby určitý systém mohl aktivně spolupracovat s MetaLibem, případně být SFX zdrojem-pramenem nebo cílem? V první fázi je třeba kontaktovat NK, dále (pro dohadování technických detailů) UK-ÚVT. Připojení do MetaLibu se urychlí a usnadní, pokud připojovaný systém má rozhraní Z39.50, existují však i jiné možnosti. Aby připojovaný systém mohl být SFX zdrojem, musí být schopný generovat OURL. Naproti tomu SXF cílem může být v zásadě každý systém.

 

Výhled do budoucna

Do konce roku 2002:

  • Do konce roku 2002 by měla být do projektu aktivně (tj. ve smyslu zpřístupnění zdrojů) zapojena většina “hlavních” českých knihoven (krajské knihovny, ústřední odborné knihovny, Knihovna Akademie věd, Knihovna Národního muzea + souborné katalogy univerzit) a řady slovenských knihoven (virtuální česko-slovenský SK CASLIN?), většina knihoven STM a řada dalších zahraničních knihoven a zdrojů (jejich nabídka v originální znalostní bázi neustále roste, výběr pro JIB bude záležet na zájmu uživatelů o jednotlivé zdroje). Proběhla úspěšná jednání o připojení Nových knih s vedením Literárních novin, po zprovoznění pevné linky bude připojen i tento významný zdroj.
  • Kromě zahraničních plnotextových zdrojů budou připojeny i plnotextové zdroje domácí (v této oblasti probíhají jednání o respektování potřebných standardů).
  • Bude pokračovat budování souboru věcných autorit NK a předávání zkušeností z této oblasti dalším knihovnám.
  • Bude pokračovat aplikace konspektu v NK a předávání zkušeností z této oblasti dalším knihovnám.
  • Ve školicím centru NK již byl zahájen cyklus celodenních školení o JIB, další školení proběhnou v rámci projektu Portál STM a na úrovni krajů.
  • Prezentace JIB bude zastoupena domácích akcích (Infórum, Automatizace knihoven, Knihovny současnosti, RUFIS, Kongres SVU - Plzeň) i v zahraničí (Konference o souborných katalozích -Tallin) a v tisku (materiály z uvedených akcí, Národní knihovna, Knižnica, zájem projevila další zahraničních periodika), v závěru roku bude vydána u příležitosti ukončení pilotního projektu VaV menší monografie v češtině i angličtině.
  • Bude zajištěno financování provozu JIB v rámci VISK.
  • JIB se stane široce využívaným a nepostradatelným nástrojem pro uživatele i pracovníky knihoven.

Dále:

  • Bude pokračovat připojování dalších zdrojů a institucí.
  • Bude pokračovat zdokonalování existujících funkcí a přidávání nových funkcí.
  • Bude zahájena aplikace konspektu v dalších českých knihovnách (= kromě NK).
  • Bude zahájena kooperace českých knihoven v oblasti budování fondů.
  • Bude zahájena kooperace českých knihoven a dalších institucí při budování tematických bran.
  • Bude pokračovat školení o JIB na různých úrovních.
  • Prezentace JIB bude zastoupena na významných domácích akcích i akcích zahraničních (referát na konferenci IFLA 2003).
  • Bude zajištěno financování provozu JIB v rámci VISK, případně v kombinaci s dalšími celonárodními programy Ministerstva kultury a dalších resortů.
  • JIB se stane ještě více využívaným a nepostradatelným nástrojem pro uživatele i pracovníky knihoven a uplatní se i v dalších “neknihovnických” oblastech.

 

Základní literatura

Poznámka: další informace a dokumenty naleznete na http://jib-info.cuni.cz

Jednotná informační brána CASLIN / Bohdana Stoklasová // Ikaros [online]. - (2002), č. 1 [cit. 2002-02-01]

http://www.ikaros.cz/2002/c02/jib.htm

Konspekt jako nástroj pro popis a hodnocení fondů / Bohdana Stoklasová // Ikaros [online]. - (2000), č. 10 [cit. 2000-12-01] http://www.ikaros.cz/2000/c10/konspekt.htm


O autorovi:

Současně náměstkyně ředitele Národní knihovny ČR pro knihovnické procesy, dříve ředitelka odboru zpracování fondů NK, vedení oddělení analýzy a projekce NK, systémový knihovník. Před působením v NK ÚVTEI-ÚTZ. Rozsáhlé zkušenosti z oblasti automatizace, standardizace a retrospektivní konverze katalogů. Vystudovala obor vědecké informace a knihovnictví na FFUK. Rozsáhlá přednášková a publikační činnost doma i v zahraničí, předsedkyně Bibliografické sekce IFLA.

  

AiP logo Copyright © 2002 Albertina icome Praha s.r.o.
INFORUM® a IN® jsou registrované ochranné známky. 
Všechna práva vyhrazena. Připomínky oceníme na adrese webmastera.
Aktualizováno 20.05.2002

Grafický design 
Logo STUDIO aha!

Zpracování datDigital Art Studio