INFORUM 2002 Hlavní stránka   O konferenci Program Sponzoři Výstava Ceny INFORUM
Fotoforum Anketa Organizační výbor Přihláška

 

Informační zdroje a služby v kontextu vstupu ČR do Evropské unie

Předseda: Marie Pavlů, Euro Info Centrum, Praha

22.5.2002

8:30 - 11:30

Posluchárna D

Síť Evropských dokumentačních středisek - důležitý zdroj informací o EU

Milena Mazačová, Evropské dokumentační středisko Univerzity Karlovy v Praze

  • EDS UK jako jedno z nejstarších pracovišť v ČR poskytujících informace o EU
  • síť EDS v ČR
  • změny v informační politice EU a přechod na elektronické zdroje informací
  • změny ve struktuře uživatelů EDS, výchova uživatelů zajímajících se o problematiku EU



EVROPSKÁ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKA V KONTEXTU SOUČASNÉ INFORMAČNÍ POLITIKY EU

1. Vznik a vývoj Evropských dokumentačních středisek

Počátek zakládání Evropských dokumentačních středisek Evropskou komisí na vysokých školách spadá do roku 1963, kdy se zpřístupňování publikací z  produkce Evropských společenství ukázalo být základním předpokladem rozvoje tzv. evropských studií v členských státech i v rámci mezinárodního akademického společenství. Prostřednictvím evropských studií se studenti i vědečtí pracovníci stávali aktivními účastníky evropského integračního procesu a výzkum v této oblasti napomáhal urychlování tohoto procesu.

Od roku 1992 bylo zcela jasné, že je nutno, aby EDS byla propojena do sítě a sledovala společný cíl. Evropská komise začala podporovat vzájemná setkání pracovníků EDS v jednotlivých členských státech a od roku 1994 posílila tento proces v rámci nového plánu informační politiky. V současné době existuje na 315 EDS v členských státech EU a okolo 200 EDS ve třetích zemích. V roce 1999 bylo v ostatní Evropě 74 EDS, 60 EDS v Severní Americe, 5 v Jižní Americe, 46 v Asii, 5 v Africe a 11 v Oceanii. Jejich kvalita je však velmi rozdílná, jak pokud jde o jednotlivé vysoké školy, tak i jednotlivé členské státy.

V období od roku 1963 došlo v Evropských společenstvích a poté v Evropské unii k významným změnám. Proces rozšiřování EU měl za následek, že téměř každý univerzitní obor i předmět dostával evropskou dimenzi. Mnoho EDS poskytuje nyní služby nejen katedrám evropských studií nebo evropského práva, ale všem katedrám v rámci univerzity nebo fakulty.

Maastrichtská a Amsterodamská dohoda a program Agenda 2000 hovoří o Evropské unii otevřené všem občanům, schopné čelit všem hospodářským, sociálním a kulturním výzvám globální informační společnosti 21. století. Stejně jako se v průběhu uplynulých 25 let vyvíjela východiska Smlouvy o EU, tak se vyvíjel i svět vzdělávání. Mnoho vysokých škol dnes bojuje o zachování svých intelektuálních standardů a o nezávislost v prostředí tržního hospodářství a v koncepci celoživotního vzdělávání. Instituce EU i vzdělávací instituce, které jsou financovány z veřejných prostředků, musí přesvědčit příslušné úřady, vlády a plátce daní o své efektivnosti a o tom, že je nezbytné investovat do společnosti založené na znalostech.

I když v této společnosti budou hrát stále významnější úlohu elektronické informace, knihy a ostatní publikace v tištěné formě neztratí svoji důležitost. Akademický svět je v současné době dominantním uživatelem internetu a technologií www. Knihovníkům a dokumentačním pracovníkům náleží vedoucí místo při strukturování a zdolávání v minulosti nebývalého množství informací dostupných online. Stále častější jsou případy, kdy zavedení nového kursu v rámci vysokoškolského studia předchází vytvoření webové stránky, která je navrhována, spravována a řízena akademickými pracovníky ve spolupráci s pracovníky knihovny.

 

2. Současné vztahy Evropské komise a Evropských dokumentačních středisek

V roce 1995 rozhodla Evropská komise budovat své vztahy s EDS na smluvním základě, formou úmluvy podepsané s univerzitou nebo jinou hostitelskou institucí EDS. Motivem tohoto rozhodnutí bylo vědomí veliké finanční náročnosti závazku ze strany Evropské komise poskytovat EDS všechny publikace z produkce institucí EU a nebezpečí, že tyto publikace nebudou akademické veřejnosti dostupné v důsledku nedostatečného odborného zpracování a ošetřování a uchovávání v nevhodných podmínkách. Proces uzavírání těchto úmluv je dosud časově neomezen. Úmluvy obsahují jasná kritéria pro hodnocení činnosti EDS.

V roce 1996 bylo na základě kontraktů s externími odborníky provedeno vyhodnocení Evropských dokumentačních středisek, které společně se zkušenostmi Evropské komise ukázalo, že tyto smluvní vztahy mohou být nerovnoměrné a utopické. Projevila se velká neochota ze strany univerzit v členských státech EU zajistit veřejnou dostupnost knihovních fondů EDS a poskytnout odborné kapacity pro jejich zpracování.

Na druhé straně působí problém závazek Evropské komise poskytovat EDS všechny publikace z produkce EU, neboť se dramaticky zvyšuje jejich objem zejména v elektronické formě, a kromě toho mnohonásobně vzrostl počet institucí a agentur EU, které tyto publikace připravují. V současné době EDS získávají pouze publikace vydávané Úřadem pro oficiální publikace ES v Lucemburku (EUR-OP). Řada publikací je vydávána samotnými autory nebo agenturami, nebo ve spolupráci  EUR-OP s komerčními vydavateli a nedostane se tak do EDS. Jedním z těchto samostatných vydavatelů je EUROSTAT, který není ochoten bezplatně své publikace do EDS poskytovat. Vzhledem k důležitosti kontinuity a úplnosti statistických sbírek mnoha EDS zpochybňuje tento postup důvěryhodnost (spolehlivost) vztahů mezi EK a EDS.

Nedostatek průhlednosti v otázkách vydávání a distribuce publikací znesnadňuje Evropské komisi hrát ve vztazích s EDS roli spolehlivého partnera. Evropská komise došla k názoru, že podle úmluvy může např. postihovat i univerzity, které významně investovaly do EDS, aby vyhověly závazkům daným úmluvou, ale úmluvu z nějakého důvodu nepodepsaly. Některé požadavky kladené na EDS se jeví jako nepřiměřené ve srovnání se závazky na straně Evropské komise. Např. požadavek, aby knihovní sbírky EDS byly zpracovávány odborníkem stojí univerzitu ročně 25.268 ECU, zatímco náklady na vydávání a distribuci publikací do EDS činí ročně 16.000 ECU.

Nastal tedy čas na přehodnocení úlohy EDS v evropském integračním procesu.

 

3. Úloha EDS

V období po vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost byla velká pozornost věnována posilování demokratických principů a informační a komunikační politice. Evropská komise i Evropský parlament kladly důraz na decentralizované šíření informací zaměřené na specifické skupiny příjemců. Rozvoj informačních institucí se stal prioritní záležitostí.

Úkolem EDS nebylo nikdy aktivní šíření informací, ale jejich dokumentační fondy měly být, podobně jako je tomu v knihovnách, dostupnými zdroji informací pro vědecké pracovníky a další akademickou veřejnost. Nejbližší budoucnost si vyžádá rozšíření působnosti EDS o regionální dimenzi a to i mimo akademickou sféru. Každý občan, právník, podnikatel i politik by zde měl najít odpověď na své otázky týkající se evropské integrace.

Tyto skutečnosti si vyžádají v budoucnu též přehodnocení úlohy Evropské komise ve vztahu k EDS.

 

4. Úloha Evropské komise

Prvním signálem nového směru ve vývoji vztahu Evropské komise a EDS bylo rozhodnutí ze srpna 1997 o reorganizaci tehdejšího Generálního ředitelství X pro informace, komunikaci, kulturu a audiovizuální prostředky a vytvoření samostatného oddělení “Knihovny a Evropská dokumentační střediska”. Toto rozhodnutí vycházelo ze skutečnosti, že EDS řeší stejné problémy budování fondů, jejich zpracování a využívání i nutné odborné přípravy pracovníků na tuto práci jako Knihovna Evropské komise a její síť RESEAUBIB.

Ústřední knihovna Evropské komise není knihovnou veřejně přístupnou tak, jak se to očekává od EDS. Z dosavadních zkušeností s využíváním serveru EUROPA a ze spolupráce v rámci interinstitucionálního seskupení knihoven EUROLIB, je Evropská komise přesvědčena, že podpora EDS může být poskytována právě prostřednictvím tohoto serveru a rovněž prostřednictvím společných projektů. Řada projektů realizovaných v rámci Programu elektronických knihoven může v budoucnu přinést novou dimenzi do vztahu Evropské komise a EDS.

 

5. Možné změny informační politiky týkající se EDS

Z výše uvedených analýz a úvah vyplývá, že zde existují důvody pro přehodnocení současných vztahů Evropské komise a EDS, založených na kontraktační bázi.

Především proces změn, zejména rozvoj elektronických informací, probíhá tak rychle, že je nereálné a nežádoucí, aby úmluvy mezi Evropskou komisí a EDS byly časově neomezené.

Dále je stále obtížnější, aby EDS získávala všechny publikace z produkce institucí EU. I když bude i nadále důležité budovat v těchto střediscích na regionální bázi kompletní fondy dokumentů, bude třeba zvážit jejich počet i rozložení v jednotlivých regionech. Bude zapotřebí, aby byla EDS propojována do sítí, aby univerzity využívaly internet a aby publikace vydávané institucemi EU byly vzdělávacím institucím dostupné za snížené ceny.

Menší počet EDS, která však jsou objektivně schopna splnit kritéria kladená na komplexnost, dostupnost, profesionální řízení, může v partnerství s Evropskou komisí a EUROLIB čelit budoucím změnám, které s sebou přináší elektronické ukládání informací a snižování veřejných výdajů. Bude třeba průběžného hodnocení a výběru těchto středisek.

 

6. Návrh akčního programu

Evropská komise si je vědoma, že je třeba připravit takový program, který by postavil vztahy mezi ní a EDS na jednodušší a více pragmatickou bázi, než je možné v rámci současného přístupu, založeného na vzájemných úmluvách. Následující návrh programu se soustřeďuje na iniciativy, které mohou být zahájeny okamžitě tak, aby změny ve struktuře Generálního ředitelství X pokračovaly, a aby byl zahájen proces prověřování a hodnocení EDS.

Jsou navrhovány tyto iniciativy:

  • Rozšířit bezplatný přístup k databázím Evropské komise kromě EDS též na depozitní knihovny, zahrnout tyto knihovny do sítě EDS, konsolidovat tak příslušnou informační síť a zároveň zjednodušit administrativní postupy.
  • Zahájit hodnocení EDS s využitím odborníků z řad pracovníků Evropské komise, RESEAUBIB, Reprezentací Evropské komise v jednotlivých členských státech a Úřadu pro oficiální publikace a identifikovat EDS schopná plnit úkoly budoucnosti. Počítá se s tím, že i nadále budou hlavními hostiteli EDS univerzitní knihovny, ale bude zde existovat možnost zřídit EDS i při některých jiných institucích.
  • Poskytovat výhody při budování dokumentačních sbírek též mimo EDS, např. zvýhodněnými cenami poskytovanými vzdělávacím a výzkumným institucím.
  • Vytvořit skupinu webových stránek nového typu zaměřených na knihovnické, dokumentační a výzkumné služby. Tyto stránky by mohly např. sloužit jako archivy historických materiálů zveřejněných na serveru EUROPA, např. dokumenty všech Mezivládních konferencí, starších vydání databáze IDEA (seznam pracovníků institucí EU), apod.

 

Nejnovější vývoj

Rok 1999 byl pro Evropskou komisi rokem velikých změn. Po rezignaci předsedy Jacquesa Santera odstoupila celá Komise a bylo jmenováno 20 nových komisařů pod vedením Romana Prodiho.

Bylo zrušeno Generální ředitelství X pro informace, komunikaci, kulturu a audiovizuální prostředky a v souladu s principem decentralizace byla informační politika rozdělena mezi několik Generálních ředitelství.

Evropská dokumentační střediska společně s knihovnou Evropské komise tvoří nyní součást Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu. Server EUROPA spadá pod Tiskovou a komunikační službu.

Otázkou zůstává, zda se za tohoto nového uspořádání dostává informační politice v rámci Evropské komise místa odpovídajícího jejímu významu.

 

EVROPSKÁ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKA V ČESKÉ REPUBLICE

Koncem 80. let začala problematika evropské integrace stále častěji pronikat do nejrůznějších oblastí politického, hospodářského, kulturního i společenského života tehdy ještě Československé republiky. Z té doby se též datuje nabídka, kterou učinila Evropská komise Univerzitě Karlově, zřídit v Praze Evropské dokumentační středisko na podporu výuky a výzkumu v oblasti evropské integrace. Na toto první EDS,  zřízené v roce 1990 rozhodnutím rektora Univerzity Karlovy, navázala v dalších letech EDS  na Masarykově univerzitě v Brně, na VŠE v Praze a EDS při Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích se sídlem v  Českém Krumlově.

 

EDS na Univerzitě Karlově v Praze

Význam tohoto EDS přerostl výrazně rámec poslání, které mu bylo dáno jeho statutem, a sice podporovat výuku a výzkum otázek evropské integrace na vysokých školách. Na rozdíl od EDS v členských státech EU, která se soustřeďují převážně na uspokojování informačních potřeb studentů a učitelů vysoké školy, při které jsou zřízena, EDS na Univerzitě Karlově v Praze se stalo od počátku veřejnou informační institucí, sloužící všem kategoriím uživatelů, počínaje státní správou (zejména jako zdroj právních předpisů pro začínající proces harmonizace českého právního řádu s právem Evropských společenství), přes pracovníky tisku, rozhlasu a televize, obchodu a průmyslu, zástupce podnikatelské sféry, knihoven a dalších informačních institucí až po právníky a ekonomy, zabývající se danou problematikou. Důvodem byla skutečnost, že vedle Euro-info centra, jehož služby byly určeny především podnikatelské sféře, bylo v té době EDS jedinou institucí připravenou zpřístupňovat unikátní informační fondy, především veškerou legislativu Evropských společenství od jejich vzniku v roce 1952, která v té době nebyla v České republice z jiných zdrojů dostupná. EDS má univerzální informační gesci, tzn. že jeho sbírky obsahují informace ze všech oblastí evropské integrace.

Kromě běžných knihovnicko-bibliografických služeb poskytuje EDS služby rešeršní z vlastních databází i z databází EU, dále služby konzultační při vyhledávání informací i v rámci metodické podpory mladších EDS, služby publikační (informační bulletin Informace z Evropy, bibliografie článků z časopisů EU), služby reprografické a od roku 1997, kdy bylo v EDS zřízeno audiovizuální centrum, i služby audiovizuální. Své databáze i informační periodikum zpřístupňuje veřejnosti na své webové stránce www.eis.cuni.cz.

Od poloviny 90. let se v souvislosti se vzrůstající potřebou výchovy uživatelů i informačních pracovníků v oblasti evropské integrace rozšířila činnost EDS o vzdělávací aktivity. Jsou pořádány semináře pro učitele a studenty vysokých i středních škol, pro pracovníky státní správy, pro informační pracovníky, pro Kancelář prezidenta republiky atd.

 

EDS při Masarykově univerzitě v Brně

EDS vzniklo v roce 1993 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o středisko specializované na oblast práva Evropských společenství.

Kromě funkce, které plní z titulu svého statutu uděleného Evropskou komisí, zpracovává a zpřístupňuje též publikace Rady Evropy.

Od roku 1998 zpracovává EDS články z českých časopisů ve fondech Knihovny Právnické fakulty s tematikou Evropské unie a evropské integrace obecně.

Unikátní sbírku tvoří judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. K dispozici jsou i všechny úmluvy Rady Evropy.

EDS poskytuje své informační služby nejen studentům a učitelům vlastní univerzity, ale i široké odborné veřejnosti.

 

EDS na Vysoké škole ekonomické v Praze

EDS působí na Vysoké škole ekonomické od roku 1993. Jeho specializací jsou ekonomické otázky evropské integrace. Od roku 1998 je umístěno v areálu studoven Centra informačních a knihovnických služeb.

Kromě úkolů vyplývajících z uděleného statutu EDS poskytuje rovněž poradenské služby, rešeršní služby z klasických i elektronických zdrojů informací a je vybaveno pro pořádání prezentačních seminářů, projekce videoprogramů a pořádání nejrůznějších propagačních akcí.

 

EDS Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se sídlem v Českém Krumlově

Evropské informační centrum Jihočeské univerzity bylo založeno z iniciativy Univerzity Karlovy v Praze, která také poskytovala tomuto Centru, a to zejména v prvních letech jeho existence, metodickou i materiální pomoc. V současné době je Centrum provozováno jako společná iniciativa města Český Krumlov a Jihočeské univerzity. Statut EDS s univerzální gescí získalo v roce 1996.

Specifičnost tohoto EDS je dána jeho regionální působností.

Náplň činnosti je profilována dvěma směry. První směr zahrnuje kongresovou, konferenční a seminární činnost, druhý se odvíjí od činnosti multimediální knihovny.

Kromě budování sbírek dokumentů z produkce EU, obsahuje knihovna též materiály Rady Evropy a speciální sbírku dokumentů související se zapsáním Českého Krumlova na listinu Světového kulturního dědictví UNESCO podporovanou Českou komisí pro UNESCO. Obsah knihovny je postupně prezentován na www stránkách Evropského informačního centra Jihočeské univerzity na adrese http://www.ck.ipex.cz/eic.

Od roku 1999 vydává Evropské informační centrum Jihočeské univerzity měsíčně informační bulletin INFORMACE v tištěné i elektronické formě.

Semináře a prezentace seznamují veřejnost s náplní knihovny, s možnostmi využívání CD ROM, Internetu apod. Počítačové pracoviště slouží též potřebám výuky místních škol.

Od února 2000 je Evropské informační centrum Jihočeské univerzity jedním z koordinátorů akce “1000 Dnů pro Evropu - Český Krumlov”. Cílem akce je nejen podpora vstupu České republiky do EU, ale současně též vytvoření podmínek pro vzájemnou spolupráci kulturních zařízení a neziskových organizací.

 

ANALÝZA TEMATICKÉ STRUKTURY INFORMAČNÍCH POTŘEB UŽIVATELŮ SLUŽEB EDS NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ V PRAZE 1995-2000

V souvislosti s intenzifikací příprav České republiky na členství v EU bylo možno sledovat v letech 1995-2000 rostoucí zájem o informace z oblasti evropské integrace ze strany odborné i laické veřejnosti a tudíž i o informační služby EDS.

Za toto období bylo zaznamenáno na 25 tis. požadavků ze strany nejrůznějších kategorií uživatelů, týkajících se různých forem informačních služeb od knihovnicko-bibliografických přes rešeršní, konzultační a audiovizuální, až po služby reprografické.

Počet registrovaných uživatelů interních informačních služeb, tzn. služeb knihovnicko-bibliografických, poskytovaných prezenčně ve studovně EDS, činil k 15.12.2000 3.030, ale celkový počet zájemců o služby EDS lze spočítat na více než čtyřnásobek tohoto čísla.

65% z tohoto počtu tvořili zástupci akademické sféry (studenti, učitelé, výzkumní pracovníci), zbývajících 35 % ostatní kategorie uživatelů, např. pracovníci státní správy, zástupci tisku, rozhlasu a televize, podnikatelé, informační pracovníci, právníci, ekonomové apod.

Informační potřeby registrovaných uživatelů, které představují cca 1/5 z celkového počtu požadavků na informační služby, byly sledovány nejen z kvantitativního, ale i z obsahového hlediska.

Výsledkem je následující tabulka sestavená podle klasifikační struktury doporučené Evropskou informační asociací, používané v EDS.

Skupina

Počet dotazů

%

1.

Bibliografie. Informační služby

180

4,32

2.

Historie a institucionální vývoj EU

415

9,97

3.

Lidé a politika

208

4,99

4.

Rozpočet. Financování EU

63

1,51

5.

Hospodářská a měnová politika

191

4,59

6.

Jednotný trh. Hospodářská soutěž

391

9,39

7.

Podnikání. Průmysl. Obchod

559

13,45

8.

Zaměstnanost. Trh práce

85

2,03

9.

Sociální politika. Sociální otázky

150

3,60

10.

Strukturální politika. Regionální politika

176

4,22

11.

Životní prostředí

294

7,06

12.

Ochrana spotřebitele

79

1,90

13.

Zemědělství

345

8,29

14.

Doprava

58

1,40

15.

Energetika

86

2,06

16.

Výzkum a vývoj. Věda a technika

29

0,70

17.

Výchova. Vzdělávání. Školství. Kultura

146

3,51

18.

Vztahy EU ke třetím zemím (zejména k ČR)

686

16,48

19.

Právo

22

0,53

4163

100,00


O autorovi:

Vzdělání: Univerzita Karlova, fakulta sociálních věd, katedra knihovnictví a vědeckých informací
Odborný kurz evropské dokumentace pro pracovníky EDS, Asser College v Haagu
Školení pro pracovníky EDS, Evropská komise, Brusel Praxe od r. 1992: Evropské dokumentační středisko UK

  

AiP logo Copyright © 2002 Albertina icome Praha s.r.o.
INFORUM® a IN® jsou registrované ochranné známky. 
Všechna práva vyhrazena. Připomínky oceníme na adrese webmastera.
Aktualizováno 20.05.2002

Grafický design 
Logo STUDIO aha!

Zpracování datDigital Art Studio