15. ročník Konference o profesionálních informačních zdrojích

Autor: Milan Špála, Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta

Plné texty

Abstrakt:

V roce 1978 byla navrženy a pak 1979 vydány první „Uniform Requirements for Manuscripts Submitted to Biomedical Jorunals - URM“. Tím bylo po desetileté přípravné práci završeno mezinárodní úsilí International Committee of Medical Jorunal Editors – ICMJE, založené ve Vancouveru (Vancouvre Group). Cílem ICMJE bylo standardizovat struktury i obsah článků pro čelné lékařské časopisy (British Medical Journal – editor Stephen Lock a Annals of Internal Medicine, editor Edward J. Huth). Od té doby se další hlavní směry standardizace přesouvaly od formálních aspektů (členění textu, používání zkratek, sjednocování referencí) k otázkám etickým, včetně právních dopadů. Byly opakovaně formulovány podmínky pro autorství (authorship) a také vypracovány definice přispěvatelstvi (contributorship), kde byl kladen akcent na zodpovědnost za tu část rukopisu, kterou dotyčný autor vypracoval.
Tyto kroky byly postupné, protože se dotýkaly dlouholetých tradic. Vzhledem k tomu, že záhy se pod nové verze URM připojovaly další evropské a zvláště angloamerické a skandinávské časopisy, autorita těchto nových myšlenek stoupala tím spíše, že se záhy objevily další závažné otázky, jako např. vylučovaní konfliktů zájmů a zvláště pak vlivu inzerce. Rovněž tak duplicitní (vedle sekundárních) sdělení byla přesně definována a pak už nebylo daleko sledovat u autorů jejich nepatřičné publikační chování (misconduct), s jasným rozlišováním chyb či omylů (error), chybných interpretací (misinterpretation), až po přímé podvody (fraud). Rigoróznost v těchto oblastech byla jednoznačná a představovala klíčový okamžik pro široké přijetí těchto nových principů, které se současně stávaly zároveň novými kritérii pro hodnocení vědeckých publikací, neboť měly přesně definovaný obsah i rozsah, a také mezinárodní, resp. globální respekt.
V URM bylo rovněž zveřejněno ustanovení o svobodném rozhodování editorů, které později převzala také World Association of Medical Editors (WAME). Neméně záslužný byl podíl ICMJE, který věnovala stanovení principu a jasné definici, co je „recenze“ (peer review) a jaká práva a povinnosti má „recenzent“ (peer reviewer). Této problematice se v současnosti pravidelně věnuje na svých světových kongresech o „Peer Review and Biomedical Publishing“ American Medical Association (6. kongres se koná ve Vancouveru letos v září). To vše postupně zvýšilo kvalitu i důvěryhodnost recenzování a zároveň i vytvořilo ucelený systém umožňující zavzetí těchto přesných zásad do procesu redigování vědeckých časopisů, ale zároveň i do systému hodnocení vědecké práce.
Postupně vznikla celá řada institucí a společností, které se paralelně podílely na dalším rozvíjení mezinárodních racionálních principů publikování a prezentování výzkumných výsledků. V roce 1972 byla ustavena Association of Learned and Professional Society Publishers (ALPSP) s cílem vědecky i profesionálně koordinovat činnost autorů, editorů a vydavatelů odborných časopisů, včetně finančních a ekonomických otázek. V roce 1957 ve spolupráci National Science Foundation a American Institute of Biological Scences vznikl Council of Biological Editors (CBE), přeměněný v roce 2000 na Council of Science Editors (CSE), mezi jehož neznámější počiny patří vydávání „The CSE Manual for Authors, Editors, and Publishers“ (7. vyd. z roku 2006). Pro oblast Evropy vznikla v roce 1989 z podnětu skupiny profesionálních i univerzitních editorů European Medical Writers Association (EMWA), s cílem zavést vysokou a standardní odbornou úroveň (excellence) do publikování biomedicínckých časopisů. Takové snahy se postupně uplatňují nejen v biomedicíně, ale i v dalších biologických, sociálních nebo humanitních disciplinách, zcela v souladu se základním principem citačních indexů (E. Garfield, Institute for Scientific Information, Philadelphia – Science Citation index, Social Science Citation Index a Art & Humatnitis Citation Index).
Z uvedeného je zřejmé, že tak postupně vznikla nová disciplina žurnalologie (S. Lock, 1960), která vedle nepochybně dominantních pozic bibliometrie a scientometrie, posunula v nesmírně kreativní spolupráci mezi čelnými autory a editory současnou publikační technologii i morálku do úrovně, jež nabízí exaktní kriteria vhodná i pro hodnocení vědeckých výstupů. Psychosociální procesy obsažené ve zmíněných disciplinách působí tím na hodnocení publikační činnosti autorů a zároveň ovlivňují další šíření a ukládání jejich ideí a výsledků do vědecké komunikační sítě.

O autorovi:

Docent patologické fyziologie na Univerzitě Karlově, 1970-75 hostující profesor na Lékařské fakultě Univerzity v Oranu (Alžírsko), emeritní vedoucí redaktor časopisů Acta Universitatis Carolinae Medica a Sborník lékařský, vyučující také informatiku a knihovnictví na 1. lékařské fakultě UK a VOŠIS.

Autor: Herbert Van de Sompel, Národní laboratoř v Los Alamos, USA

Autor: Petr Ráb, Akademická rada Akademie věd České republiky, Praha

Spoluautoři:

Autor: Martin Matějka, Úřad vlády ČR, Sekretariát Rady pro výzkum a vývoj, Praha

Autor: Věra Kroftová, Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž

Autor: Aleš Žák, Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta

Spoluautoři:

Autor: Jana Ilavská, Univerzita Komenského v Bratislave - Akademická knižnica