Příspěvek konference
Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz – důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví
Autor
Filip Antoš, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.
Spoluautoři
Milan Talich, Ondřej Böhm, Jan Havrlant, Klára Ambrožová a Lubomír Soukup, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.
Materiály ke stažení
Foto přednášejícího / Picture Plný text Prezentace
Abstrakt
Projekt Kartografické zdroje jako kulturní dědictví je v prvé řadě zaměřen na vývoj nových technologií pro zpracování a on-line publikování starých map, plánů, atlasů a glóbů. Vedlejším výstupem projektu jsou digitální kopie map, atlasů a glóbů, na kterých jsou nové technologie testovány a rozvíjeny. Kartografická díla jsou z pohledu svého vzniku specifické informační zdroje vzniklé na základě geodetických měření a kartografických zobrazení. Nesou v sobě prostorovou informaci o zakreslených objektech. Lze v nich odměřovat vzdálenosti, určovat azimuty, počítat výměry, zjišťovat viditelnosti atd. Proto je nutné digitalizaci a zpřístupnění těchto děl provést tak, aby bylo možné využít jejich kartografických vlastností ve spojení s novými možnostmi moderních informačních technologií. V příspěvku budou krátce představeny metody a přístroje vhodné pro přesnou digitalizaci map, atlasů i glóbů. Dále budou doporučeny webové technologie pro zpřístupnění, publikování a pro práci s digitálními kopiemi starých map v prostředí webového prohlížeče, a to z pohledu odborného uživatele kartografického díla. Praktické ukázky budou na pilotních aplikacích vznikajících v rámci projektu. Pozornost bude věnována i postupu pro precizní digitalizaci glóbu až po vytvoření virtuálního modelu, který lze zobrazit například v aplikaci Google Earth formou georeferencované vrstvy. První výsledky projektu jsou už nyní přístupné veřejnosti ve virtuální mapové sbírce Chartae Antiquae.cz, která vzniká ve spolupráci VÚGTK, v. v. i. s několika národními i regionálními paměťovými institucemi. Sbírka čítá v současné době okolo 15 tisíc map, přičemž v závěru projektu koncem roku 2015 by měla obsahovat okolo 50 tisíc listů map.
Profesní informace o autorovi
Filip Antoš vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor Geodézie a kartografie a v současné době je studentem doktorského studijního programu Geomatika na Západočeské univerzitě v Plzni. Zároveň pracuje ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém, v. v. i., kde se věnuje problematice digitalizace a technologiím pro zpřístupnění starých map na internetu. Je členem řešitelského týmu v projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví, v rámci kterého vede Digitalizační centrum pro skenování starých map, plánů a mapových atlasů.
