Zodpovidam za tri projekty klicoveho narodniho a mezinarodniho vyznamu, pro jejichz reseni u nas vznikla spickova technologie, ktera budi mezinarodni pozornost, podarilo se ziskat a vyskolit tym kvalitnich odborniku pro jejich realizaci a v minulem roce jsme ziskali nekolik grantu, ktere umoznily jejich slibny start.

Casto se setkavam s otazkou, jak je mozne, ze nase projekty zatim nestihl osud vetsiny podobnych projektu v oblasti ceske kultury - slibny vzestup a rychly, nezadrzitelny zanik. Dulezite je slovo zatim. Protoze zatim ma nekolik lidi odvahu a silu hrat hazardni hry o jejich zachranu. Nevim, jak dlouho to jeste vydrzime, ale vim, ze nastal cas o techto vecech mluvit zcela otevrene.

Osud vetsiny ceskych projektu z oblasti kultury pripomina osud meteoritu. Zpocatku zazari diky dobrym napadum a obrovskemu nasazeni na ceske strane a financni podpore zahranicnich nadaci, brzy vsak narazi na nedostatecny zajem a financni podporu doma a zhasnou ihned nebo po kratsim ci delsim zivoreni. Pritom se casto jedna o projekty zasadniho celonarodniho a/nebo mezinarodniho vyznamu smerujici ke zpristupnen i narodniho kulturniho dedictvi.

Strucne zde predstavim tri vzajemne souvisejici klicove projekty Narodni knihovny Ceske republiky, ktere zrejme brzy stihne kruty osud meteoritu.

1. Zpristupneni ceske knizni produkce 20. stoleti
   Cilem je zpristupneni zaznamu ceske knizni produkce 20. stoleti ve strojem citelne podobe do roku 2000. Podstatna cast ceske knizni produkce (od roku 1922) je systematicky zachycena v tistenem Bibliografickem katalogu, pocatek stoleti v dalsich soupisech. Zatimco tistena podoba umoznuje velmi omezene vyuziti soupisu, jejich prevod do databazove podoby v souladu s mezinarodnimi standardy umozni jejich siroke vyuziti pomoci Internetu nebo CD-ROM. Kdokoli v Ceske republice nebo v zahranici tak ziska moznost vyhledat a vyuzit informace o titulech publikovanych ve 20. stoleti na nasem uzemi, autorech, nakladatelich atd. Vetsina z vice nez pul milionu zaznamu obsahuje predmetova hesla pro tematicke vyhledavani a anotace.
2. Narodni autority aneb informace o ceskych autorech, korporacich atd.
   Narodni autority prinaseji rad, pohodli pro ctenare a usnadneni spoluprace knihoven v narodnim i mezinarodnim meritku.
3. Zpristupneni generalniho katalogu Narodni knihovny
   Generalni katalog univerzalniho knihovniho fondu Narodni knihovny obsahuje tri miliony listku a je "mapou" k vetsine fondu Narodni knihovny. Nejstarsi listky jsou z pocatku 19. stoleti, katalog je unikatni historickou pamatkou, ktera stalym pouzivanim trpi. Papirova podoba limituje jeho vyuziti na budovu Klementina, kde navic zabira nekolik mistnosti v prizemi. Je zadouci presunout katalog do Hostivare a mistnosti vyzit vhodnejsim zpusobem. Predpokladem sirokeho vyuziti katalogu a jeho presunuti do Hostivare je prevod do strojem citelne podoby.

Vsechny tri popsane projekty presne zapadaji do mezinarodnich projektu a priorit. Proto vyspele zeme vynakladaji na realizaci podobnych projektu uctyhodne castky. A jak vypada situace u nas?

Pro vsechny projekty vyvinuly Narodni knihovna a ceska firma Comdat moderni komplexni technologii, ktera vzbudila mezinarodni pozornost a rada zahranicnich knihoven planuje jeji vyuziti.

Technologie ma tri faze:

1. Skenovani
   Listkove katalogy a kartoteky nebo tistene bibliografie jsou naskenovany spickovymi skenery, ktere zarucuji kvalitni vychozi material pro dalsi kroky. Vysledkem prvni etapy je digitalizovana "obrazova"podoba tistenych, strojopisnych, a rukopisnych zaznamu.
2. Prepis
   "Obrazova" podoba je prevadena do nestukturovane textove podoby. U kvalitnich tistenych nebo strojopisnych predloh probiha prepis automaticky pomoci OCR, u ostatnich manualne pomoci specialniho programu.
3. Strukturovani
   Mezinarodni srozumitelnost a vyuzitelnost zaznamu vyzaduje strukturovani textu podle mezinarodnich standardu. Kazdy udaj (autor, nazev, nakladatel atd.) je opatren jednoznacnou, mezinarodne srozumitelnou identifikaci. Strukturovani probiha bud zcela nebo castecne automatizovane pomoci specialniho programu.

Technologie byla dostatecne prakticky odzkousena, existuje tym vyskolenych odborniku, dobra organizace prace, rozbiha se spoluprace Narodni knihovny se vsemi statnimi vedeckymi knihovnami. Projekty predstavuji "jistou" investici do oblasti klicoveho spolecenskeho vyznamu. Prozatim to pochopily zahranicni nadace a ceska soukroma firma. Mellonova nadace poskytla grant na technicke vybaveni, ceska firma Comdat financovala rocni vyvoj cele technologie z vlastnich zdroju, dva granty poskytl OSI-RLP - na usporadani mezinarodniho seminare a dovybaveni technikou.

Ministerstvo kultury podporilo projekty v lonskem roce castkou 5 milionu Kc (matching fund ke grantu Mellonovy nadace), v letosnim roce castkou 4 miliony Kc (jedna se ovsem o vazanou castku v ramci velmi omezeneho rozpoctu Narodni knihovny), matching fund ke grantu OSI-RLP na dalsi techniku chybi, proto Narodni knihovna nemuze grant vyuzit. Projekty, na ktere je treba rocni castka minimalne okolo 15 milionu Kc (pro srovnani - v zahranici se jedna nikoli o desitky, ale radove o stovky milionu Kc vynakladane na srovnatelne projekty, u nas je prozatim stale jeste levna pracovni sila, ale to nebude trvat vecne), zivori. Pri zivote je udrzuje extremni nasazeni pracovniku Narodni knihovny, ochota firmy Comdat a externich pracovniku pracovat "na dluh" s nadeji, ze sve penize snad nekdy dostanou.

Hazardni hry o narodni kultutni dedictvi jsou vycerpavajici pro vsechny zucastnene. Vime ale, ze pokud je prestaneme hrat a zacneme hrat "na jistotu", projekty zahubime. Finance byvaji jiste ke konci roku. Pri milioovych objemech zaznamu, ktere je treba zpracovat, ale neni mozne jedenact mesicu cekat a pak mesic pracovat. A zde je odpoved na otazku, proc vetsina projektu neprezije: Hazardni hry jsou vysilujici, nedaji se hrat dlouhodobe. Jako manazer zminenych projektu za popsane situace ztracim pod tlakem permanentniho stressu silu a chut pokracovat a stale casteji se ptam: Jak dlouho jeste? A proc?

Hazardni hry o narodni kulturni dedictvi a nase postaveni v mezinarodnim kontextu jsou nedustojne a zbytecne. Usilujeme o pripojeni k vyspelym zemim. V teto souvislosti je casto zminovan klicovy vyznam informaci. Informace o tom, kolik jsme toho vyrobili, vyvezli, dovezli, snedli, vypili, koupili ci ulozili v bankach, k nasi integraci do vyspeleho sveta nestaci. Musime byt schopni poskytnout mj. i informace o tom, jake dokumenty u nas vychazeji v soucasnosti, vyhazely v minulosti, co lze nalezt ve fondech Narodni knihovny i dalsich ceskych knihoven. Krome informaci o tom, co mame ve fondech, bychom meli byt schopni alespon nejcennejsi dokumenty chranit a zpristupnit v digitalni podobe.

Bojim se, ze popsane projekty nedokazeme udrzet tak dlouho, nez nase vlada pochopi, ze je nutne zpristupneni narodniho kulturniho dedictvi a realizaci prava na informace systematicky podporovat. Nez schvali Program informacnich dalnic nebo jiny ramec, ktery ukonci zivoreni projektu v teto oblasti a jejich zavislost na hazardnich hrach a umozni jim dustojny, systematicky rozvoj hodny jejich vyznamu.

Zahranicni sponzori meli pochopeni pro zpristupneni naseho narodniho kulturniho dedictvi a pomohli nam projekty zahajit. Najdeme domaci sponzory, kteri je pomohou dokoncit, nebo prinejmensim preklenout obdobi, nez se priradime k vyspelym zemim i tim, ze pravo na informace a systematicky rozvoj osobnosti prestanou byt pokladany za luxus a dockaji se adekvatni statni podpory?

Zpatky do INFOMEDIA 96.