 |
Pohádka o třech knihovnících a kouzelníkovi Albertovi |
| Vladimír Karen, Albertina icome Praha s.r.o. |
|
Za devíti kopci, lesy |
 |
|
Co se děje, co se stalo, bratři toho chápou málo, všichni, kdo dřív četli knížky nyní na ně kašlou z výšky, sedí doma, oči poule, zírají do modré koule. Tyhle koule sám čert seslal, každý dřepne si do křesla, a pak bůhvíco ho nutí čumět na to do zblbnutí, ke knížce je nic netahá, každá rada je teď drahá. |
 |
|
Karel praví: marná sláva, půjdu, kde se rada dává, do hlavního města zajdu, největší knihovnu najdu, co mám dělat snad mi řeknou novou naději nám vetknou. A tak na cestu se vydal, Jára mu pár buchet přidal, do knihovny trefil lehce, jen té radě věřit nechce, v referenčním středisku radí jít až do Písku. Jsou dvě cesty, jedna jistá, druhá z nich však zradu chystá, buďto Albert, moudrý mág, nebo baba Jaga pak. Vol však dobře, tak zná rada - lepší námaha než zrada! Karel pláče: ouha, ouha, k Albertovi cesta dlouhá, nohy bolí, v zádech loupá, kdo by tam šel - trouba hloupá, raděj pomoc blíže najdu, k babě do domečku zajdu. |
 |
|
A tak zašel Karel k lesu, nohy třesou se mu v děsu, na chaloupku baby klepe - otevře mu děvče lepé: jen pojď dále, jen jdi dál, kdo by na zápraží stál. Vešel Karel v její doupě, zatvářil se tuze hloupě: řekni, děvče, co mám dělat, knihovnu bych zavřel nerad, ale doba, tuze zlá, čtenáře mi odvedla! Praví baba: to je prosté, říkám to už aspoň posté, dám Ti kouzlo, které hned zavede Ti Internet. Má to jeden háček malý - ále, co bychom se báli. |
 |
|
Čoudy čoudí prasky, mlasky, baba vaří lektvar vazký, Karel pije, oči poulí - v tu ránu je modrou koulí! Baba tleská pět neděl - další ptáček naletěl! |
 |
|
Karel nejde, říká Táda, snad ho nepostihla zrada, leč co naplat, není zbytu, teď já musím tedy z bytu, zajdu nejdřív do Prahy, poprosím tam o rady. Musíme to trošku zkrátit, Tadeáš se nestih' vrátit, i z něj už je koule modrá, dostala ho, baba bodrá, Járo, nic se neděje - jsi poslední naděje. |
 |
|
Sice ještě trochu dítě, ale život naučí tě, nebyl líný jako bratří, síly pobral aspoň za tři, fištrón se mu upřít nedá, Alberta hned chutě hledá. |
 |
|
Vítej u nás, Albert praví, na kafe hned vodu staví, znám tvé trable, chlapče milý, naber v klidu další síly, kouzlení mě dneska baví - v knihovnách budou zas davy! Pak už se ho na nic neptá, mocné zaklínadlo šeptá, knihovníci v celé zemi najednou jak vyměněni své knihovny propagují po billboardech pokukují. Další kouzlo Albert hřímá, mágskou hůl teď v ruce třímá, naráz ze všech knihovníků je armáda odborníků. Informace - pro ně hračka, o knihovny bude dračka. Nakonec změna kapitální - knihovny budou digitální! Ať se Jaga klidně vzteká modrá koule už nikoho neleká. Karel, Jára, Tadeáš v knihovně maj nad ní stráž. |
 |
|
Z toho plyne poučení: nad Albertinu není! Skvělé služby, pravá síla, my jsme Vaše dobrá víla. Tramtarárá tydli bum - přejem pěkné INFORUM! |
 |
