Přehled online katalogů českých veřejných i odborných knihoven na internetu
	Aleš Brožek, Státní vědecká knihovna, Ústí nad Labem, Ivo Brožek, Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem
	Stále více českých veřejných i odborných knihoven vystavuje na internetu své online katalogy, aby návštěvníci jejich domácích stránek ještě před příchodem do knihovny se mohli informovat, zda požadovaný dokument v knihovně je a zda je k vypůjčení. Autor příspěvku analyzuje, jaké online katalogy se v ČR užívají, jaké jsou jejich přednosti a nevýhody a snaží se přinést náměty na jejich zlepšení z pohledu uživatele knihovny.

 Je logické, že na konferenci o profesionálních informačních zdrojích se rovněž hovoří o online katalozích českých  veřejných a odborných knihoven. Vždyť katalogy knihovních fondů vedle knihovních kartoték výstřižků aj.  patřily vždy mezi důležité informační zdroje. Jejich využitelnost se znásobila, jakmile se převedly do elektronické formy a bylo možné v nich vyhledávat podle více hledisek, než tomu bylo možné v klasických papírových katalozích. Dalším kvalitativním krokem je vystavování těchto katalogů na internetu, takže jsou přístupné prakticky v kteroukoliv denní i noční hodinu a z kteréhokoliv místa na světě.
 Jaká je situace v České republice? V polovině dubna tohoto roku minimálně 125 veřejných, vysokoškolských nebo speciálních knihoven vystavovalo katalogy na internetu. Byly mezi nimi prakticky všechny nejdůležitější univerzitní knihovny, všechny státní vědecké knihovny a řada okresních a městských knihoven včetně i menších biblioték jako např. městská knihovna v Hustopečích, Milevsku a Třeboni. (Z větších městských knihoven zatím bohužel nevystavuje katalogy na internetu Knihovna J. Mahena v Brně, Knihovna města Ostravy a Knihovna města Plzně).
 Podíváme-li se do Tab. 1, zjistíme, že v naší republice se využívá minimálně 20 systémů, které mají modul OPAC přístupný přes internet nebo pro které byla vytvořena programová nadstavba umožňující prohlížet online katalog na internetu. Nejvíce rozšířené jsou dva systémy. Je to systém LANius, pomocí něhož vystavilo online katalog 45 českých a moravských, převážně veřejných knihoven, a systém T-series s nadstavbou Tinweb. Tu zakoupilo zatím 39 knihoven, z nichž většina působí na vysokých školách. Za těmito dvěma systémy s velkým odstupem se zatím prosadily tři další systémy. Systém KP-sys využívá 9 knihoven, systém Aleph 8 knihoven (v tomto případě je ale nutné zdůraznit, že se jedná o největší knihovny včetně Národní knihovny ČR) a systém Rapid Library 7 knihoven. Zbývajících 17 knihoven využívá 15 systémů, přičemž  pouze dva systémy pracují ve dvou knihovnách. Znamená to, že 13 knihoven užívá systém, který je šitý pro ně na míru a který se nenajde v žádné jiné knihovně. Pro uživatele, který bude hledat určitý titul ve všech systémech, to pak bude znamenat nutnost zvyknout si na práci s velkým množstvím odlišných systémů, což pochopitelně není nijak příjemné.
 V tabulce 2 a 3 (soubor ./prednasky/brozek/opac.txt - pozn. editora) jsme se pokusili charakterizovat jednotlivé systémy, resp. sumarizovat jejich rysy. Tabulky vznikly pečlivou prohlídkou jednotlivých online katalogů a studiem nápověd. Nicméně jsme neměli k dispozici manuály, pokud vůbec existují pro jednotlivé systémy, ani firemní literaturu. Navíc stejný systém u některých knihoven měl mírně odlišné uživatelské rozhraní a lze předpokládat, že např. počet hledisek, podle nichž lze vyhledávat, je možné zčásti upravovat. Přesto se domníváme, že údaje nejen v tabulkách 2 a 3, ale i v tabulkách 4 a 5 (soubor ./prednasky/brozek/opac.txt - pozn. editora) jsou poměrně zajímavé a o jednotlivých systémech hodně vypovídají.
 Z druhé řádky tabulek 2 a 3 vyplývá, že uživatelé mohou  v katalozích hledat pomocí 3 až 27 hledisek. Která to jsou, uvádějí tabulky 4 a 5. Celkem jsme do tabulek zařadily 23 systémů a jejich verzí, protože určité odlišnosti jsou u verze Aleph 300 a Aleph 500, stejně jako u Tinweb verze 6 a verze 7. U online katalogů systému LANius lze navíc volit mezi verzí online a profi.
 Většina systémů umožňuje prohlížet záznamy jeden po druhém (funkce „prohlížení“) i vyhledávat podle zvolených hledisek (funkce „vyhledávání“). Pouze plzeňský systém KIMS má dosud jen funkci prohlížecí a funkce vyhledávací se teprve vyvíjí.
 Je potěšitelné, že u 10 systémů lze při vyhledávání využít slovníků (indexů) a tím minimalizovat neúspěšnost hledání způsobenou zvolením nevhodného výrazu nebo dopuštěním se překlepů. S překlepy v záznamech i při zadávání dotazu nejvíce počítá systém Excalibur, který jako jediný pracuje s podobnými slovy. Nalezené tituly pak řadí podle stupně relevance, jak bude v průběhu přednášky demonstrováno na konkrétních příkladech.
 S navigováním (využíváním hypertextových vazeb) přišel do českých knihoven jako první systém TINLIB (nyní T-series) a získal si tím  řadu přívrženců. Navigování v současné době však není aplikováno pouze v nadstavbě Tinweb, ale najde se i u řady dalších moderních systémů včetně systému Aleph a Rapid Library. Posledně jmenovaný systém má údajně jako dosud jediný implementován i protokol Z 39.50.
 Většina systémů umožňuje využívat pravostranného rozšíření, podobně jako využívání Booleovských operátorů. Naproti tomu použití zástupných znaků (tzv. divokých karet) jsme ověřili pouze u čtyř systémů: Aleph, Automatizovaná knihovna, Excalibur a KP-sys.
 Málokterý systém zatím dosud počítá s možností třídit nalezené záznamy. Je radostné, že vedle systému Aleph verze 500 lze nalezené záznamy setřídit při práci se systémem M2000 a se systémem Centrální katolické knihovny.
 Pouze 7 systémů má provázaný modul OPAC s modulem Výpůjční proces, což umožňuje poskytovat údaj, zda je kniha v danou chvíli půjčena a dokdy. Naproti tomu běžnější je funkce rezervování nalezených titulů ať již jednoduchou formou zaškrtnutí čtverečku, nebo propracovanější formou nákupního košíku. Rezervaci v současné době umožňuje 11 systémů a jejich verzí.
 Jako poslední hledisko v tabulkách 2 a 3 jsme uvedli údaje o nápovědě. Je zarážející, jak málo jí někteří programátoři věnují pozornost. Přitom ovládání některých systémů není zcela samozřejmé, takže studium nápovědy je v tu chvíli nezbytné. Přitom se ukázalo, že 4 systémy nemají nápovědu žádnou nebo ji mají nedostatečnou.
 Na konkrétních příkladech bude během přednášky ukázáno, co lze a co nelze pomocí online  katalogů vyhledat. U všech systémů lze najít knihy podle názvu a autora. Je radostné, že i hledání podle obsahu dokumentu lze s úspěchem praktikovat u všech systémů s výjimkou systému EbaWeb, kde se však na tom pracuje. U některých systémů k tomu slouží klíčová slova, jež jsou v některých případech jen vygenerována z názvu publikace a úspěšnost záleží na tom, zda autor knihy zvolil výstižný název pro ni, v jiných případech jsou však vytvářena katalogizátorem a vyjadřují, o čem dílo pojednává. Podle předmětových hesel lze hledat u 7 systémů, podle MDT u pěti systémů, výrazy tezaurů jsou dosud málo běžné (snad jen u Tinwebu).
 Je s podivem, že ISBN, které jednoznačně určuje daný titul, je vyhledávacím údajem pouze u osmi systémů. Chybí např. u verze 6 Tinwebu či u Rapid Library. Akvizitéři dbající o relativní úplnost regionální literatury a hledající tuto literaturu v katalozích jiných knihoven asi budou kritizovat, že pole Místo vydání je vyhledatelné jen v pěti systémech. Jedním z těchto systémů je verze profi LANius, která umožňuje hledat dokonce podle ceny publikace.
 Sestavené tabulky napovídají, že práce s online katalogy, které vystavují české a moravské knihovny, není vždy zcela bez komplikací. K tomu přistupuje navíc nejednotnost zpracování některých titulů katalogizátory, což se výrazně projeví při práci se soubornými online katalogy. Tento typ katalogů však není tématem tohoto vystoupení, ale některého z příštích.