Logo INFORUM 2001 - zpět na home
O konferenci
Program
Sponzoři
Výstava
Ceny Inforum
FotoForum
Anketa
Výbor konference
Archív - předchozí ročníky

Název sekce

Trendy a technologie

WAP - mobilní přístup k informačním zdrojům

Aleš Horák, Univerzita Palackého v Olomouci, Knihovna

Přednáška popisuje technologii WAP a její použitelnost hlavně v souvislosti s informačními zdroji na Internetu. Zabývá se technickými podmínkami, které je potřeba splnit, aby mohly knihovny vystavit své informační zdroje na Internetu v prostředí WAP. Přednáška je doplněna praktickou ukázkou přístupu ke katalogu Knihovny Univerzity Palackého z mobilního telefonu.

Pěkná hračka, ale k čemu to bude ?

Když jsem někdy začátkem devadesátých let minulého století uviděl poprvé hypertextový dokument, jehož jedna kapitola byla umístěna na Novém Zélandu, jiná někde v Kalifornii a třetí ve Švýcarsku v Ženevě, přičemž mezi těmito kapitolami se dalo volně listovat a skákat z jedné na druhou, byl jsem nadšen a připadal jsem si jako ve sci-fi románu, nicméně považoval jsem to za dokonalou technickou hračku, která ještě deset, patnáct let nenajde praktického využití. Uplynulo půl roku a objevil se první grafický prohlížeč Mosaic. Potom uplynuly dva, nebo tři roky a služba WWW zaznamenala “boom”, jaký jsem si někdy na přelomu let ’92 a ’93 neuměl představit ani v nejbujnějších snech. Dnes, přibližně po 8-9 letech, pro naprostou většinu laických uživatelů Internet znamená WWW, tato služba je považována za něco naprosto běžného a děti ve škole ji berou stejně jako já kdysi kalkulačku.

Dnes se u mne dostavuje “déja vu”. Přibližně před dvěma lety se objevila služba WAP. Mobilním telefonem do Internetu. Paráda, krásná myšlenka, jednou, někdy za deset let to bude určitě moc užitečné. Dnes je to jenom pěkná technická hračka, mobilní telefony jsou příliš drahé, mají malé displaye, má je málo lidí . . .

Uplynuly dva roky a my z mobilního telefonu nahlížíme do jízdního řádu, on-line zjišťujeme pohyby cen akcií, rezervujeme si letenku, stůl v restauraci a prohlížíme katalogy knihoven.

Představme si studenta, který přijde do volného výběru velké knihovny. Má přesnou představu o tom co hledá, ale kdo se v té nepřehledné džungli regálů má vyznat. Vyhledá tedy nejbližší počítač, na kterém běží on-line katalog, aby zjistil, zda knihovna požadovanou knihu má a na kterém regálu leží. U počítače se ale samozřejmě vlní fronta podobně vzděláníchtivých kolegů. Vytáhne tedy z kapsy svůj “mobil”. Z fronty před OPACem ho sledují udivené pohledy kolegů, jak neomylně s napřaženým mobilem (jako proutkař hledající pramen vody) hledá ten svůj pramen informací. Neomylně dojde ke správnému regálu, vytáhne knihu, odnáší si ji ke stolku a pouští se do čtení. Mezitím roste nervozita ve frontě před OPACem. Ptáte se, jak to ten “proutkař” dokázal ? Jednoduše – ta knihovna vystavuje svůj katalog přes WAP.

To co bylo zatím řečeno je samozřejmě čirá “science fiction”, protože v naprosté většině knihoven s volným výběrem platí zákaz používání mobilních telefonů.

 

Jak to celé vzniklo ?

Ve druhé polovině 90. let zaznamenaly mobilní telefony obrovský rozmach. Převážila digitální technologie GSM a analogové telefony se pomalu stávají minulostí. Technologie GSM proti analogovým mobilním telefonům výrazně rozšířila oblast využití mobilních zařízení. Pod vlivem těchto skutečností několik světových výrobců mobilních zařízení založilo sdružení nazvané WAP Forum. Toto sdružení vydalo v roce 1998 specifikaci protokolu WAP (Wireless Application Protocol). Tak vznikl první formální základ služby, která se velice nápadně podobá dnes běžně používané WWW. Potom už zbývala pouze “maličkost” – přivést nově vzniklý standard k životu. A tak se koncem roku 1999 objevily na trhu první mobilní telefony podporující službu WAP. Velice brzy poté (začátkem roku 2000) začali službu WAP podporovat i čeští mobilní operátoři.

Co je to ten WAP ?

Jak už bylo naznačeno, WAP (Wireless Application Protocol) je soustava protokolů, které ve svém komplexu tvoří službu nápadně podobnou službě WWW. Podstatný a ze strany uživatele nejvíce viditelný rozdíl je v koncovém zařízení, kterým není monitor a klávesnice osobního počítače jako u WWW, ale display a klávesnice mobilního telefonu. Pro přístup k WWW potřebujeme počítač s nainstalovaným WWW prohlížečem. Pro přístup k WAPu nám stačí mnohem méně – mobilní telefon s WAP prohlížečem.

 

Jak to celé funguje ?

Řekli jsme si, že WAP je podobný WWW. Teď se na tento vztah podíváme ze strany informačního zdroje, ze strany serveru, na kterém jsou vystaveny informace. Naprostá většina WAP stránek je v Internetu vystavena na běžném WWW serveru. Je zde ale jeden podstatný rozdíl, podle kterého WWW server pozná, zda se jedná o WWW, nebo WAP stránku. WWW stránky jsou popsány jazykem HTML (Hyper Text Markup Language), zatímco WAP stránky píšeme v jazyce WML (Wireless Markup Language). Oba jazyky jsou si velice podobné a oba patří do rodiny takzvaných “značkovacích jazyků” (Markup Languages). Zkušený autor WWW stránek je tedy schopen ovládnout jazyk WML velice rychle a začít pak tvořit alternativu ke svým WWW stránkám tak, aby byly přístupné z mobilních telefonů.

Na obrázku je schematicky naznačeno, jak probíhá komunikace mezi mobilním telefonem a WAPovým informačním zdrojem. Pomocí menu v mobilním telefonu vstoupíme do WAP prohlížeče (také se označuje jako mikroprohlížeč vzhledem k jeho poněkud omezeným možnostem ve srovnáni s WWW prohlížečem na osobním počítači). Zde zadáme URL (Uniform Resource Locator) požadované WAP stránky, nebo URL vybereme ze seznamu “záložek” stejně jako ve WWW prohlížeči. Z uživatelského pohledu se nyní stane prakticky totéž jako u WWW prohlížeče – na display mobilního telefonu se objeví požadovaná stránka. To, co se v tomto okamžiku děje “uvnitř” je ale poněkud jiné. Mobilní telefon se totiž nenachází v Internetu jako počítač s WWW prohlížečem, takže nemá žádné přímé spojení s požadovaným WWW serverem. Po zadání URL ve WAP prohlížeči “odchází” náš požadavek GSM sítí pomocí protokolu WSP (Wireless Session Protocol) směrem k zařízení, které se označuje jako WAP brána. Protokol WSP je v sítích GSM (síť mobilních telefonů) obdobou protokolu HTTP v sítích TCP/IP (Internet). WAP brána požadavek převezme upraví, a pomocí protokolu HTTP jej odešle k požadovanému WWW serveru. Z pohledu WWW serveru tedy WAP brána funguje jako běžný WWW prohlížeč. Server poté požadavek zpracuje a výsledek (obvykle WML soubor) odešle zpět WAP bráně. Brána odpověď ve formátu WML přeloží do tvaru, srozumitelného pro WAP prohlížeč. Tento tvar označujeme jako binární WML. V binárním WML jsou všechny značky nahrazeny jednoduchou číselnou reprezentací. Takto transformovanou odpověď od WWW serveru pak brána pošle mobilnímu telefonu. Pokud vše proběhlo v pořádku, je výsledek po interpretaci mikroprohlížečem v mobilním telefonu zobrazen v čitelné podobě na display. Překlad do binárního WML se provádí z úsporných důvodů. Přenosová kapacita současných mobilních sítí je poměrně malá a mobilní telefony jsou ve srovnání s počítači vybaveny malou pamětí a málo výkonným procesorem, takže zpracování normálního textového tvaru WML by jim zabralo příliš mnoho času. Značky jazyka WML jsou totiž stejně “upovídané” (redundantní), jako značky HTML. Z těchto důvodů si tvůrci protokolu WAP vymysleli úspornou formu dat, která jsou přenášena mezi WAP bránou a mobilním telefonem.

 

Jak se stát konzumentem ?

Z toho co už bylo řečeno začínáme tušit, jak se stát konzumentem - uživatelem služby WAP. Stačí nám k tomu mobilní telefon, podporující tuto službu a dále si u svého mobilního operátora musíme službu WAP aktivovat. Pokud máme službu aktivovanou, zbývá už jen nastavit některé parametry mikroprohlížeče v telefonu. Toto nastavení je velice jednoduché a operátoři mobilních sítí k němu poskytují návod. Jedním z důležitých parametrů je IP adresa WAP brány, kterou bude Váš telefon používat pro přístup do Internetu.

Pokud jde o typ telefonu, dnes už WAP podporují i ty nejlevnější modely. Podle dosavadního vývoje se zdá, že v krátké době (cca 1 rok) by nové typy telefonů, které se objeví na trhu a které by nepodporovaly WAP, byly neprodejné. Pokud si chci WAP vyzkoušet a ještě nejsem rozhodnut, že si koupím nový telefon s WAP prohlížečem, je možné vyzkoušet některý z mnoha softwarových emulátorů, které jsou v Internetu vystaveny volně ke stažení např. na WWW stránkách jednotlivých výrobců. Tyto emulátory jsou vhodné i při tvorbě a ladění WAP stránek, protože za každou minutu spojení z reálného telefonu našim mobilním operátorům samozřejmě platíme.

 

 

Jak se stát producentem ?

Pokud to s WAPem myslíme vážně a chceme tuto službu nejen konzumovat, musíme udělat pouze dvě poměrně jednoduché věci:

  1. Svůj WWW server musíme naučit rozpoznávat další typ dat, která bude poskytovat. To provedeme jednoduchým zásahem v jeho konfiguračních souborech. Typy dat, kterým WWW server rozumí, se označují jako “MIME Types”. Vedle nejrůznějších typů textů (text/plain, text/html, text/rtf,...) a obrázků (image/jpeg, image/gif, image/tiff, ...) jsou to například i takové typy jako zvuky (audio/midi, audio/mpeg, ...), videosekvence (video/mpeg, video/quicktime, ...) atp. Jednotlivé MIME typy jsou popsány v příslušných RFC dokumentech a pro službu WAP je potřeba do konfigurace serveru přidat minimálně následující typy:
  2. text/vnd.wap.wml

    text/vnd.wap.wmlscript

    image/vnd.wap.wbmp

  3. Musíme se naučit jazyk WML. Pro autora WWW stránek, který zná jazyk HTML by to měla být záležitost jednoho odpoledne. Dobrým startem pro tento účel mohou být návody a články na adrese http://www.wapserver.cz

 

Pro výuku jazyka WML zde není prostor, ale je důležité si připomenout několik zásad pro tvorbu WAP stránek, které vycházejí z některých odlišností mezi WAP a WWW.

  • Paměť telefonu, do které se natahuje WAP stránka je řádově menší než operační paměť počítače, a navíc se může u jednotlivých typů telefonů výrazně lišit. Přenosová rychlost v současné GSM síti je pomalejší, než rychlost pevných linek. Proto je nutné jednotlivé stránky psát malé. Ověřená velikost u současných telefonů je cca 1500 až 2000 bajtů.
  • Ovládací prvky mobilního telefonu jsou výrazně omezené a psaní textu, zvláště některých speciálních znaků, je obtížné. Adresa stránky by proto měla být co nejkratší a s co nejmenším výskytem znaků jako ~, /, atp.
  • Mikroprohlížeče používají pro kódování znaků s diakritikou Unicod (UTF-8), takže tyto znaky je nutné psát ve formátu &#xxxx; Tento postup je sice poněkud pracný, ale na druhé straně odpadají všechny problémy s různými kódováními různých národních abeced
  • Pokud stránky vyžadují aktivní vstup uživatele (vyplňování formulářů), je nutné počítat u příslušného obslužného scriptu s tím, že na některých typech telefonů nejdou zadávat české znaky.

 

Je zřejmé, že vývoj se nezastavil a uvedená omezení se budou postupně snižovat. Zdá se že vývoj v této oblasti už nastoupil cestu jakýchsi kříženců mobilního telefonu a PDA zařízení (kapesní počítače). Takový telefon v pohotovostním stavu vypadá jako běžný mobilní telefon a po odklopení přední části se z něj stává malý kapesní počítač s velkým barevným displayem a klávesnicí, na které se píše výrazně lépe než na klasické klávesnici telefonu. Ceny těchto zařízení se zatím pohybují v hladinách vysoko nad 20 000 Kč, ale není to tak dlouho, kdy se ceny běžných osobních počítačů psaly v šestimístných číslech...

 

Při tvorbě WAP stránek si typický WWW vývojář musí zvyknout ještě na jeden důležitý rozdíl mezi jazyky WML a HTML. Jazyk WML je kompletně definován v jazyce XML (eXtensible Markup Language) a jako takový je mnohem citlivější na přesné dodržování syntaxe. Typické chyby, které se dělají v HTML, jako neukončování párových značek, překřížení vnořených značek atp. nám u WML prohlížeče neprojdou. Na první pohled se to může jevit jako nevýhoda, ale skutečnost, že typický HTML prohlížeč je k uvedeným chybám poměrně benevolentní, je umožněna tím, že má mnohem komplikovanější a tím i pomalejší syntaktický analyzátor. Prohlížeč WML je proto mnohem jednodušší a tím spolehlivější a rychlejší. Tato jednoduchost je velice výhodná pro snadnou standardizaci všech budoucích verzí jazyka WML, případně jiných jazyků, odvozených z XML.

 

Závěrem

Zkušenost mě naučila, že ty nejoptimističtější vize zastarávají často rychleji, než jsme schopni sledovat. Až zase zítra nahlédnu do otevřených fondů knihovny, bude u počítačů s katalogem knihovny postávat několik jednotlivců a mezi regály se budou pohybovat “proutkaři” s mobilním telefonem.

 

 

Bližší informace je možné najít například zde:

http://www.kosek.cz/clanky/wap – základní seznámení se službou WAP a jazykem WML

http://members.fortunecity.com/touchud/wap_protokol – podrobný popis protokolu WAP

http://www.wapforum.com - technické specifikace týkající se rodiny protokolů WAP

http://www.w3.org - referenční dokumentace jazyků XML, HTML

ftp://ftp.vse.cz/pub/docs/rfc/rfc1341.txt – definice MIME typů


 

Logo STUDIO aha! Grafický design 
© 2001 Studio aha!
Digital Art Studio Úvodní animace 
© 2001 Digital Art Studio

© 2001 Albertina icome Praha s.r.o.
INFORUM® a IN® jsou registrované obchodní známky.
Všechna práva vyhrazena. Na vaše připomínky se těší webmaster. Aktualizováno 27.05.2001